Concilio na yáāⁿ Jerusalén
15
Tuuꞌmi ní náⁿꞌa yā chi nndaá yā yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Judea chiꞌcueéⁿ yā hermanos chuū: Ndúúti chi nguɛ́ɛ́ diiⁿ di circuncidar ꞌiiⁿꞌyāⁿ tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ꞌáámá ley yeⁿꞌe Moisés tuuꞌmi ní nguɛ́ɛ́ cuuvi nínguaⁿꞌai di. 2 Pablo ndúúcū Bernabé chꞌɛɛcu cheendí yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿya ní nééné nꞌdeēe caⁿꞌa yā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ caⁿꞌa yā chi caⁿꞌa Pablo ndúúcū Bernabé ndúúcū tanꞌduuvi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ na yáāⁿ Jerusalén. Ní caⁿꞌá yā ní tiinguuneeⁿ yā yeⁿꞌē chuū nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndíí tiīiⁿ yeⁿꞌe yaācū ndúúcū apóstoles chi dichóꞌó Dendyuūs.
3 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yaācū chꞌɛɛtinúúⁿ yúúní yā ndúúcu ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní choꞌó yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ na yáⁿꞌāa Fenicia ndúúcū yáⁿꞌāa Samaria. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caⁿꞌa yā taacā chi iꞌteenu ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel. Ní nducyaaca hermanos miiⁿ yeenu taaví yā.
4 Ní ndaá yā na yáāⁿ Jerusalén. Ní apóstoles ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yaācū miiⁿ diíⁿ yā recibir ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caⁿꞌa yā tanducuéⁿꞌē chi Dendyuūs diíⁿ yā ndúúcu yā. 5 Naⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe fariseos chi sꞌteenu yā ní diíⁿ yā costumbre yeⁿꞌé yā nacuéeⁿ yā ní caⁿꞌa yā: Canéé chí diiⁿ yú circuncidar ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní canee cúúⁿmíⁿ yā diíⁿ yā chi ngaⁿꞌā ley yeⁿꞌe Moisés.
6 Ní nduuvidaamá yā apóstoles ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū chi ꞌiiⁿntyéⁿꞌe yeⁿꞌe yaācū chí nꞌdiichí yā yeⁿꞌe chuū. 7 Ní chꞌiinu caⁿꞌa yā nꞌdeee nꞌdáí, ní Pedro miiⁿ ní ncueeⁿ sá ni caⁿꞌā sa: Ndísꞌtiī, saⁿꞌā hermanos, deenú nī tanꞌdúúcā ꞌāā ꞌnaaⁿ tiempo chi Dendyuūs ndɛɛ̄vɛ́ yā ꞌúú nguaaⁿ sꞌuūúⁿ ni cáávā cheendí ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel chꞌiindiveéⁿ yā nduudu cuaacu ní sꞌtéénu yā. 8 Ní Ndyuūs chi inaaⁿ yā staava yeⁿꞌē yú chꞌiⁿꞌi yā chi iꞌtéénu ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní caꞌa yā Espíritu Nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel tanꞌdúúcā sꞌuūúⁿ. 9 Dáámá nducyaaca yú ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní Ndyuūs nadidɛɛvɛ́ yā staava yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cáávā chi iꞌtéénu yā. 10 Maaⁿ ní ¿dɛꞌɛ̄ cáávā chi diꞌvaachi nī yeⁿꞌe Ndyuūs, ní sꞌnéeⁿ nī na tiīiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi iꞌtéénu yā Cristo tanꞌdúúcā ꞌáámá yugo chi sꞌuuúⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi candɛɛ̄ yú ndii nguɛɛ chii candɛɛ yā chiida yú sꞌeeⁿ dendúꞌū? 11 Maaⁿ ní iꞌtéénu yú cucáávā favor chꞌɛɛtɛ taavi yeⁿꞌe Señor Jesús cuuví nanguaⁿꞌāī yú dáámá dáámá ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel.
12 Tuuꞌmi ní nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌaa ntɛ́ɛ́ caⁿꞌá yā mar ꞌáámá. Ní chꞌiindiveéⁿ yā yeⁿꞌe Bernabé ndúúcū Pablo chi caⁿꞌa yā nꞌdeee nꞌdáí señales ndúúcū vaadī nꞌgiinu chí Ndyuūs diíⁿ yā cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ nguááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel. 13 Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ miiⁿ snéé ꞌdiíⁿ yā tuuꞌmi Jacobo nanꞌguɛɛcutaⁿꞌā sa ní caⁿꞌa sa: Ndísꞌtiī saⁿꞌā hermanos cuꞌneeⁿ veeⁿ nī yeⁿꞌé. 14 Simón miiⁿ ꞌāā caⁿꞌa sá tááca Dendyuūs vmnááⁿ vmnaaⁿ nꞌdiichí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel ní staꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé yā cáávā chi iꞌtéénu yā Jesucristo. 15 Ndúúcū nduudu ꞌcūū ní ndíí tiempo vmnaaⁿ cunee yiinú profetas chi caⁿꞌa chi cuchiī tanꞌdúúcā chi cunee nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs:
16 Choꞌōo chúū nanguɛɛcúndií ní nadinꞌdaí vaꞌai yeⁿꞌe David chí sndɛɛvɛ ní nadinꞌdaí toꞌo ndiicúū, ní vaꞌaī miiⁿ nanguɛɛcuneé nādacuééⁿ ntuúⁿ.
17 Ní tanáⁿꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌnuuⁿ ntuúⁿ yā Señor Jesucristo, ní yeⁿꞌē nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel miiⁿ chi Dendyuūs caⁿꞌa yā chi cuuvi déénu yā.
18 Chuū ngaⁿꞌa Señor miiⁿ chi dinꞌdái tuuū ndɛɛvɛ́ɛ́ ní dendúꞌū diíⁿ yā chi cadiinuuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chúū ndíí tiempo ndii cuaaⁿ vmnaaⁿ.
19 Maaⁿ ní ꞌúú diíⁿ inacádiinúúⁿ yeⁿꞌe chuū, chi nguɛ́ɛ́ diꞌvaachi yú yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel chi cuꞌtéénú yā Dendyuūs. 20 Mííⁿ dingúuⁿ yú yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cūvii yā yeⁿꞌē tanducuéⁿꞌē chi yeⁿꞌē ídolos ndúúcū yeⁿꞌē ꞌáámá saⁿꞌā ꞌáámá nꞌdaataá chi nguɛ́ɛ́ sneé yā ndúúcū viꞌī ní nguɛ́ɛ́ nꞌgiindivaacu yā, ndíí nguɛ́ɛ́ cheꞌé yā yuūtɛ̄ yeⁿꞌē ꞌáámá ꞌiiti chi idiꞌnúú yā daandú tī, ndíí nguɛ́ɛ́ cheꞌé yā ingée yā yuuúⁿ yeⁿꞌé tī. 21 Ndíí tiempo yeⁿꞌē Moisés miiⁿ ní ndíí cuááⁿ vmnaaⁿ ndíí nducyáácá yáāⁿ vɛ́ɛ́ ꞌaama yā chí ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌē Dendyuūs na yaācū sinagoga naachí nꞌgeeⁿ yā libro yeⁿꞌe Dendyuūs nguuvi nguuvi chi intaaviꞌtuunúúⁿ yā chi sábado.
22 Apóstoles chi dichóꞌó Dendyuūs ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yáacu ndúúcū nducuéⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yaācū canéé yiinú yā chí nꞌdaacā chí níndɛɛvɛ yā yeⁿꞌē nguááⁿ yā ꞌuuvi saⁿꞌā. Ní dichoꞌó yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ ndúúcū Pablo ndúúcū Bernabé na yáāⁿ Antioquía. Ní ndɛɛvɛ yā Judas chi nguuvi sa Barsabás, ndúúcū Silas. Saⁿꞌā sꞌeeⁿ nꞌgɛɛtɛ sá nguaaⁿ hermanos. 23 Ní dichoꞌó yā caaca ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Apóstoles ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndicúū ndúúcū hermanos níngúuⁿ yā chuu yeⁿꞌē hermano chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel chi snée yā na yáāⁿ Antioquía, na yáⁿꞌāa Siria, ndúúcū na yáⁿꞌāa Cilicia: Nꞌdai nꞌdiī. 24 Núsꞌuū ní nꞌgiindiveéⁿ ꞌnū chi náⁿꞌa yā cueⁿꞌé yā yeⁿꞌé ꞌnū ní diíⁿ yā chi ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinéé ꞌdiíⁿ nī ndúúcū nduudu yeⁿꞌé yā. Ní nguɛ́ɛ́ caⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ ꞌnū chi canꞌdáa yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ diíⁿ yā chí staⁿꞌa yā alma yeⁿꞌé nī ní chiꞌcueeⁿ yā chi diiⁿ circuncidar ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní diíⁿ yā chi ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌe Moisés. 25 Nꞌdaacā nꞌdai canéé nusꞌūu chi ꞌāā ndúúvídaama nducyáácá ꞌnū chí dɛɛvɛ ꞌnū saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní dichoꞌó ꞌnū nanááⁿ ndísꞌtiī saⁿꞌa sꞌeeⁿ ndúúcū Bernabé ndúúcū Pablo, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi neⁿꞌe taavi yú. 26 Saⁿꞌā sꞌeeⁿ nꞌdeēe cuūví cueⁿꞌé yā naachi deenú yā chi vɛɛ peligro chi ꞌcuūvi yā cáávā Señor Jesucristo yeⁿꞌē yú. 27 Chííⁿ chi dichoꞌó ꞌnū Judas ndúúcū Silas. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ꞌtiicá ntúūⁿ caaⁿꞌmáⁿ yā chi cuuvi deenú nī. 28 Chuū ní nꞌdaacā canee ndúúcū Espíritu Nꞌdai ndúúcū núsꞌuu diíⁿ ꞌnū chi nguɛ́ɛ́ iꞌneeⁿ ꞌnū vmnaaⁿ ndísꞌtiī mar ꞌáámá carga chí ngoꞌo ca ndísꞌtiī caati ꞌāā chí neⁿꞌe nūuⁿ. 29 Nguɛ́ɛ́ tuuꞌví nī cosa chi ngaꞌá yā na ídolos ndíí nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yuūúⁿ ndíí nguɛ́ɛ́ yuutɛ yeⁿꞌe ꞌiiti chi ngeꞌe yíícú ndíí nguɛ́ɛ́ diiⁿ nī chí cunee nī ndúúcū ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌgiindivaacu ndúúcu nī. Ndúúti chi diíⁿ nī chuū tuuꞌmi ní nꞌdaacā idiíⁿ nī. Nꞌdáácā choꞌó nī. Chuū chi ngaⁿꞌá.
30 ꞌTíícā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí dichóꞌo yā cueⁿꞌē na yáāⁿ Antioquía. Ní nduuvidaamá yā ndúúcū nducyaaca hermanos. Ní nicaꞌá yā carta ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 31 Taachí chꞌeeⁿ yā carta miiⁿ ní yeenú taavi yā cáávā nduudu ꞌviichꞌɛɛtínūuⁿ. 32 Judas ndúúcū Silas chí profetas ntúūⁿ chi caⁿꞌa nduudu yeⁿꞌe Dendyuūs ní caꞌa yā ꞌviichꞌɛɛtínuuⁿ ní didiitú yā hermanos ndúúcū neene nꞌdáí nduudu. 33 Canéé yā ꞌáámá tiempo miiⁿ ní hermanos diíⁿ yā despedir ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní neⁿꞌé yā chi nꞌdaacā canée yā chí ꞌcuɛɛtinéé ꞌdiíⁿ yā ndúúcū vaadī ꞌdiiíⁿ. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ nguɛɛcunéeⁿ yā na yáāⁿ naachi snéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichóꞌo yā. 34 Silas miiⁿ canéé yíínu sa chi canéé sa miiⁿ. 35 Pablo ndúúcū Bernabé miiⁿ canee yā na yáāⁿ Antioquía. Ngiꞌcuéeⁿ yā nduudu Dendyuūs miiⁿ ní ngaⁿꞌa yā evangelio chi ndúúdú ngaī yeⁿꞌe Jesucristo ndúúcū náⁿꞌā ꞌyááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Pablo divíi yā yeⁿꞌē Bernabé ní cueⁿꞌé yā ndii ꞌuuvi viaje
36 Cuayiivi chi choꞌō tanꞌduuvi nguuvi, Pablo ngāⁿꞌa yā ngii yā Bernabé: Nanguɛɛcunéé ntuūⁿ yú, caⁿꞌā yú nꞌdiichi yú hermano sꞌeeⁿ yeⁿꞌē nducyaaca yáāⁿ naachí cheⁿꞌe yú, ní caⁿꞌa yú nduudu yeⁿꞌē Señor. Ní nꞌdiichi yú táácā snée yā.
37 Ní Bernabé miiⁿ neⁿꞌē sa chi caⁿꞌá Juan chi nguuvi Marcos ndúúcu sa. 38 Naati Pablo miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ canee yíínu sa chi candɛ́ɛ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí divíi yā yeⁿꞌē saⁿꞌā sꞌeeⁿ ndii yáⁿꞌāa Panfilia. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ nguɛ́ɛ́ cheⁿꞌé yā chi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ. 39 Nguɛ́ɛ́ canéé yiīnú yā nguaaⁿ maáⁿ yā ní ndaacādaamí yā hermanos Bernabé ndúúcū Marcos ní cueⁿꞌé yā isla Chipre na barco. 40 Pablo miiⁿ ní ndɛɛvɛ sa saⁿꞌā Silas ní náⁿꞌā hermanos caⁿꞌa yā chiī yā chi vaadī chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌe Dendyuūs cunée ndúúcū Pablo ndúúcū Silas miiⁿ. 41 Ní cuayiivi choꞌó yā yáⁿꞌāa Siria ndúúcū yáⁿꞌāa Cilicia. Chꞌɛɛtinéé chiichi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yaācū.