Pablo ndúúcū Bernabé na yáāⁿ Iconio
14
Chiī na yáāⁿ Iconio chi Pablo ndúúcū Bernabé sndaa yā daama daama na yaācū sinagoga yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ. Ní ꞌtúúcā caⁿꞌa yā. Ní neené nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ sꞌtéénu yā. ꞌTiicá ntúūⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel. 2 Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā, nꞌgɛɛcu cheendí yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel ní diíⁿ yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel nguɛ́ɛ́ nacadíínuuⁿ yā nꞌdaacā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā. 3 Tuuꞌmi ní Pablo miiⁿ ndúúcū Bernabé ꞌnaaⁿ nꞌdáí chꞌɛɛtinée yā miiⁿ ní Señor Jesucristo diíⁿ yā chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌá yā caⁿꞌa yā yeⁿꞌē Señor Jesucristo. Señor Jesucristo miiⁿ ní chꞌiⁿꞌi yā chi nduudu cuaacu miiⁿ chi nduudú yeⁿꞌé yā yeⁿꞌē favor chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌé yā. Ní Señor miiⁿ diiⁿ yā chuū ní cāꞌa yā poder chi Pablo ndúúcū Bernabé diíⁿ yā señales ndúúcū vaadī nꞌgiinu. 4 Níícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌē yáāⁿ miiⁿ ní ꞌuūvī vaanicadiinúúⁿ yeⁿꞌé yā. Náⁿꞌa yā ní lado yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ní tanáⁿꞌa yā ní lado yeⁿꞌē apóstoles chi dichóꞌó Dendyuūs. 5 ꞌIiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌa ntiīⁿnyūⁿ inꞌnúúⁿ yā vaadī ꞌcaaꞌva chi tunꞌdáa yā Pablo ndúúcū Bernabé ní chí cuituú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 6 Taachí chicadíínuuⁿ saⁿꞌā sꞌeeⁿ chuū, cueⁿꞌé yā ngeenu yā na yáāⁿ Listra ndúúcū yáāⁿ Derbe chi distrito yeⁿꞌe Licaonia ndúúcū nducyaaca yáāⁿ nuuⁿmaⁿ ndiivií ná yáⁿꞌāa. 7 Ní miiⁿ caⁿꞌa yā evangelio chí ndúúdú ngaī yeⁿꞌe Jesucristo miiⁿ.ꞌIiⁿꞌyáⁿ caꞌā tuú yā Pablo na yáāⁿ Listra
8 Cánéé ꞌáámá saⁿꞌā yeⁿꞌe yáāⁿ Listra chí vɛ́ɛ́ sá ti mar ꞌáámá fuerza yeⁿꞌē caꞌa sa. Nguɛ́ɛ́ ngiica sa ndíí chꞌiindiyaāⁿ sa. 9 Sáⁿꞌa ꞌcūū ní chꞌiindiveeⁿ sa chi caⁿꞌa Pablo. Ní Pablo miiⁿ ní nꞌgíínu yā saⁿꞌā miiⁿ ní nacádiinúúⁿ yā yeⁿꞌē saⁿꞌā miiⁿ ti iꞌtéénu sa chi cuuví nduūvā yeⁿꞌē sa. 10 Ní caⁿꞌa yuudú yā: Nducueeⁿ cuaacú di ndúúcū caꞌa di. Hora miiⁿ ní saⁿꞌā miiⁿ nducueeⁿ sa ní chiica sa. 11 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdiichí yā chi diīⁿ Pablo ꞌcai diitú yā ní caⁿꞌá yā ndúúcū davaacu yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Licaonia chi ndyuūs sꞌeeⁿ ndáa yā nanáaⁿ yā tanꞌdúúcā saⁿꞌā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū.
12 Caⁿꞌa yā yeⁿꞌe Bernabé chi Júpiter, ní Pablo miiⁿ ní Mercurio ti Pablo miiⁿ ní chindɛ́ɛ yā nduudu. 13 Yáacū yeⁿꞌē Júpiter cánéé chuvaꞌāī yáāⁿ miiⁿ. Chiiduú yeⁿꞌē Júpiter ndɛ́ɛ yā itiindu sꞌééⁿ ndúúcū corona sꞌeeⁿ yeⁿꞌe naāndā nanááⁿ chééndí cheēⁿ yáāⁿ miiⁿ. Ní neⁿꞌe yā ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌiití chi caꞌa yā sacrificios. ꞌTiicá ntúūⁿ nꞌdeee taaví ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ neⁿꞌe yā diiⁿ yā. 14 Ní naachí chꞌiindiveéⁿ apóstoles Bernabé ndúúcū Pablo chuū chíínꞌcuuⁿ yā catecai yā tí neené ndachíī ní cueⁿꞌé yā nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní ꞌcai yā. 15 Ní caⁿꞌa yā: Ndísꞌtiī saⁿꞌā, ¿dɛ́ꞌɛ̄ cuuvi chi ꞌtíícā idiíⁿ nī? Núsꞌuū sáⁿꞌā ntuuⁿ núsꞌuu tanꞌdúúcā ndísꞌtiī. Ní ngaⁿꞌa ꞌnū nduudu cuaacu chí divíi nī yeⁿꞌē nducuéⁿꞌē denduꞌū ní cuꞌtéénu nī Ndyuūs chi cánduuchi chi dinꞌdái yā nanguuvi ndúúcū yáⁿꞌāa ndúúcū nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā ndúúcū nducyáácá denduꞌū chi vɛ́ɛ́. 16 Nguuvi chí ꞌāā choꞌōo Ndyuūs sꞌneeⁿ yā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi cáⁿꞌa yā yúúní damaáⁿ yā. 17 Nguɛ́ɛ́ sꞌneeⁿ yā ti nguɛ́ɛ́ cosa chí chꞌiⁿꞌi dúꞌūu ꞌiiⁿꞌyāⁿ yā. Dinꞌdaacá yā. Ní teé yā cuuvī yeⁿꞌé nanguuvi ndúúcū tiempo yeⁿꞌē nꞌdeēe taaví nꞌguiꞌi o cosecha. Ní diꞌcuiitá yā staava yeⁿꞌē yú ndúúcū vaadī yeenú ti teé yā chi neⁿꞌē cuerpo yeⁿꞌē yú.
18 Caⁿꞌa yā chuū, ngii nꞌdáí naati idiíⁿ yā chi ꞌiiⁿꞌyáⁿ yáāⁿ miiⁿ nguɛ́ɛ́ idiíⁿ yā sacrificio.
19 Tuuꞌmi ní ndaā náⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Antioquía ní yeⁿꞌē yáāⁿ Iconio chi yaaꞌví yā nducyáácá yā contra yeⁿꞌe Pablo. Ní caꞌa tuú yā saⁿꞌā ní chíí nꞌdai yā saⁿꞌā ꞌáámá lado chuvaꞌai yáāⁿ miiⁿ ní ꞌáácú yā chí ꞌāā nꞌdiī sa. 20 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chí iꞌtéénu yā Cristo ní nuuⁿmaⁿndiiví nanáaⁿ yā. Pablo miiⁿ ní nacueeⁿ sá ní nuuⁿ ndáá tuuⁿ sa na yaāⁿ miiⁿ. Ni chidɛɛvɛ táámá nguuvi cueⁿꞌe sa ndúúcū Bernabé na yáāⁿ Derbe.
21 Ní caⁿꞌa yā evangelio chí ndúúdú ngaī yeⁿꞌe Jesucristo yáāⁿ miiⁿ. Ní diíⁿ yā chi nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌteenu. Pablo ndúúcū Bernabé nguɛɛcunée yā yáāⁿ Listra, yáāⁿ Iconio, ndúúcū yáāⁿ Antioquía. 22 Ní diíⁿ yā chí ditiinú yā ndúúcū vaadī iꞌteenu na alma yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi iꞌtéénu yā Cristo ndúúcū staava yeⁿꞌé yā. Ní ngiꞌcueéⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌáámá cunee yā ndúúcū vaadī iꞌteenu. Ní caⁿꞌa yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Cánéé chí nééné nꞌdeēe chí choꞌo núuⁿ yú maaⁿ níícú ndaā yú vaꞌai chɛɛti nguuvi. 23 Sꞌnééⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndīīcúū chí saⁿꞌa ndii tíīiⁿ yeⁿꞌē ꞌáámá ꞌáámá yaācū ní caⁿꞌanguaꞌá yā taachi ꞌāā cuɛɛ caꞌdiinú yā. Ní sꞌnéeⁿ yā na taꞌa Señor ꞌiivú Ndyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu.
Nguɛ́ɛ́cundií yā ní cueⁿꞌé yā yáāⁿ Antioquía yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Siria
24 Cuayiivi chi choꞌó yā distrito yeⁿꞌē Pisidia ní ndaá yā yáⁿꞌāa Panfilia. 25 Taachi caⁿꞌa yā nduudu cuaacú miiⁿ na yáāⁿ Perge cunaⁿꞌá yā na yáāⁿ Atalia. 26 Yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ cunaⁿꞌá yā na barco na yaāⁿ Antioquía. Miiⁿ ní naachí hermanos sꞌeeⁿ vmnááⁿ vmnaaⁿ tucáꞌa yā Pablo ndúúcū Bernabé na taꞌa Dendyuūs ndúúcū favor yeⁿꞌe Dendyuūs cáávā ntiiⁿnyūⁿ chi ꞌāā diíⁿ yā. 27 Ní ndaá yā na yáāⁿ Antioquía. Ní taachi nduuvidaamá yā na yaacū caⁿꞌa yā tanducuéⁿꞌē cosa chꞌɛɛtɛ chi ꞌāā diíⁿ Dendyuūs ndúúcu yā. Ní táácā Dendyuūs caꞌá yā permiso ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel chi cuꞌtéénu yā nduudu yēⁿꞌe yā. 28 ꞌNááⁿ tiempo canéé yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi iꞌtéénu yā Cristo.