Bernabé ndúúcū Saulo tucaⁿꞌá yā viaje vmnááⁿ vmnaaⁿ
13
Vɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ profetas chi caaⁿꞌmaⁿ nduudu yeⁿꞌe Dendyuūs ndúúcū maestros yeⁿꞌe yaācū yeⁿꞌe yáāⁿ Antioquía. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní Bernabé, ndúúcū Simón chi nguuvi sa Niger, ndúúcū Lucio yeⁿꞌē yáāⁿ Cirene, ndúúcū Manaén saⁿꞌā chi dáámá chiita sá ndúúcū rey Herodes, ndúúcū Saulo. 2 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní taachí snée yā iꞌtéénu yā Señor Jesucristo. Ní taachí ꞌāā cuɛ́ɛ́ cheꞌé yā tuuꞌmí Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs caⁿꞌa yā: Cuꞌneeⁿ víꞌi nī ꞌāā viꞌī Bernabé ndúúcū Saulo cáávā ntiiⁿnyuⁿ chi ꞌúú caꞌá saⁿꞌā sꞌeeⁿ. 3 Taachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ cheꞌé yā ní ngaⁿꞌānguaꞌá yā níícú snꞌduúⁿ yā taꞌá yā vmnaaⁿ yeⁿꞌe saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní diíⁿ yā despedir yeⁿꞌē sa.Apóstoles caⁿꞌa yā nduudu cuaacu na isla Chipre
4 Espíritu Nꞌdai dichóꞌo yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní cueⁿꞌé yā yáāⁿ Seleucia. Ndii miiⁿ ní cueⁿꞌé yā na barco isla Chipre. 5 Ndaá yā na yáāⁿ Salamina ní ngaⁿꞌa yā nduudu yeⁿꞌe Dendyuūs miiⁿ na yáacū sinagogas yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ. Ní canéé ntúuⁿ yā ndúúcū Juan miiⁿ chí nginnee sá ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 6 Ní chꞌiinu snee yā cheⁿꞌe yā núúⁿmáⁿ yáāⁿ yeⁿꞌe isla Chipre ní ndaá yā na yáāⁿ Pafos, ní nndaacá yā ꞌáámá saⁿꞌā Israel chi nguuvi Barjesús. Saⁿꞌā miiⁿ saⁿꞌā chí idinꞌdái magia ní profeta chi nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌā nduudu cuaacu yeⁿꞌe Dendyuūs nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 7 Saⁿꞌā miiⁿ canéé sá ndúúcū saⁿꞌā gobernador Sergio Paulo ní ꞌáámá saⁿꞌā chi déénu sa. Sergio Paulo miiⁿ ní ꞌcai sa Bernabé ndúúcū Saulo. Neⁿꞌe sa ꞌcaandiveeⁿ sa nduudú yeⁿꞌe Dendyuūs. 8 Sáⁿꞌā Elimas (nguuvi sá neⁿꞌe caaⁿꞌmāⁿ davaacú ꞌcūū saⁿꞌā chi idinꞌdaí magia) nguɛ́ɛ́ ꞌcūūⁿ sa saⁿꞌā. Neⁿꞌe sa divíi sa chi iꞌteenu Sergio Paulo chi gobernador. 9 Tuuꞌmi ní Saulo chi nguuvi Pablo dendúꞌū, ndiituú sa ndúúcū Espíritu Nꞌdai ní nꞌgíínu sa saⁿꞌā Elimas miiⁿ. 10 Pablo caⁿꞌa sa: Dii, sáⁿꞌā diitú yeⁿꞌe tanducuéⁿꞌē vaadī nginncheꞌéí ndúúcū nducuéⁿꞌē chi nguɛɛ nꞌdaācā, daiya yááⁿnꞌguiinūuⁿ ní contra yeⁿꞌē tanducuéⁿꞌē vaadī cuaacu. ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ cuꞌnēēⁿ ꞌnaaⁿ di chi diꞌvááchí di yeⁿꞌe yúúní cuaacu yeⁿꞌē Señor Jesucristo? 11 Maaⁿ ní taꞌā Señor miiⁿ canee contra yeⁿꞌe di ni cúúví nngueenáaⁿ di. Nguɛ́ɛ́ nꞌdííchi di ꞌyáⁿꞌā ꞌáámá tiempo. Tuuꞌmí nūuⁿ chi nngueenáaⁿ sa ní ꞌáámá chi maāi yeⁿꞌē sa. Ní cachiica ꞌmúúⁿ cachiicá miiⁿ sa ní inꞌnuūⁿ sa duꞌū chi cundɛ́ɛ́ neeⁿ taꞌā sa. 12 Tuuꞌmi ní gobernador Sergio Paulo nꞌdiichi sa chí chiī, ní sꞌteenu sa. Ngeⁿꞌe yíínú sá yeⁿꞌē nduudu yeⁿꞌē Señor Ndyuūs.
Pablo ndúúcū Bernabé cuēⁿꞌe yā na yáāⁿ Antioquía yeⁿꞌē distrito Pisidia
13 Pablo ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndúúcu sa cueⁿꞌé yā na barco yeⁿꞌē yáāⁿ Pafos ní cueⁿꞌé yā na yáāⁿ Perge yeⁿꞌē país Panfilia. Naati Juan miiⁿ ní cueⁿꞌe sa yēⁿꞌe yā na yáāⁿ Jerusalén. 14 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní cueⁿꞌé yā yeⁿꞌē yáāⁿ Perge ní ndaá yā yáāⁿ Antioquía yeⁿꞌē distrito Pisidia. Ní ndaa yā na yaācu sinagoga nguuvi sábado, ꞌáámá nguuvi chí ntaaviꞌtuunúúⁿ yā tiempo miiⁿ. Ní chꞌɛɛtɛ́ yā na silla. 15 Cuayiivi chi saⁿꞌa chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌē yaācū sinagoga chꞌeeⁿ sa ná libro yeⁿꞌe ley ndúúcū ná libro yeⁿꞌe profetas, saⁿꞌā chꞌɛɛtɛ dichóꞌo sa saⁿꞌā sꞌeeⁿ chí caāⁿꞌmāⁿ sa ní caⁿꞌa sa: Ndísꞌtiī saⁿꞌā viꞌí, ndúúti chi canee ꞌáámá nduudu yeⁿꞌē chi caꞌcueeⁿ di ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcūū, caaⁿꞌmaⁿ di.
16 Tuuꞌmi ní Pablo miiⁿ ní nacueeⁿ sa. Diīⁿ sá ndúúcū taꞌa sa chi cuuvi ꞌdiīíⁿ. Ní caⁿꞌa sa: Ndísꞌtiī saⁿꞌā yeⁿꞌe Israel ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénú Ndyuūs, ꞌcaandivéeⁿ nī. 17 Ndyuūs yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yú Israel ndɛɛvɛ yā chiida yú sꞌeeⁿ ní diíⁿ yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌɛɛtɛ. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ snéé yā yáⁿꞌāa Egipto tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ snúúⁿ yúúní. Ní Ndyuūs ndúúcū poder yeⁿꞌe yā ndúúcū taꞌá yā ní tunꞌdáa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 18 Ní taandúú ꞌúúví ngɛɛcu nduūyū diíⁿ yā cuidado ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yáⁿꞌāa cuūⁿmaⁿ. Ní chi chɛɛ́ yā taanduvɛ́ɛ́ chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ diíⁿ yā. 19 Ní taachí Ndyuūs diiⁿ tuuví yā ndɛɛ̄chɛ̄ nación yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ndaata Israel na yáⁿꞌāa Canaán, caꞌá yā yáⁿꞌāa miiⁿ chí cuuvi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. 20 Choꞌó chuū chɛɛti cuūuⁿ ciento canéé ꞌuūvī ngɛɛcu ndiichi ndúuyū caꞌa yā juez yeⁿꞌé yā ndii nguuvi profeta Samuel miiⁿ chi caⁿꞌa nduudu Ndyuūs. 21 Tuuꞌmi ní tiempo miiⁿ chiica yā rey ní Ndyuūs ní caꞌá yā Saúl miiⁿ chi cuuvi sa rey. Chɛɛtí ꞌuuvi ngɛɛcu nduūyū Saúl miiⁿ rey miiⁿ. Saúl miiⁿ saⁿꞌa daiya Cis, ꞌáámá saⁿꞌā yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē Benjamín. 22 Divíi yā saⁿꞌā ní Ndyuūs nadicuéeⁿ yā táámá rey chi David chí caⁿꞌa yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé yā. Ní Ndyuūs ngaⁿꞌá yā: ꞌÚú ndaacá David daiya Isaí miiⁿ ꞌáámá saⁿꞌā tanꞌdúúcā chi neⁿꞌe staava yeⁿꞌé. Saⁿꞌā miiⁿ ní diiⁿ sa tanducuéⁿꞌē chi neⁿꞌé. 23 Yeⁿꞌe ndaata sáⁿꞌa ꞌcūū miiⁿ tanꞌdúúcā chi Ndyuūs ngaⁿꞌa chi cāꞌa yā, Ndyuūs nadicuéeⁿ yā Jesús yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel lado yeⁿꞌe Salvador chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nadanguáⁿꞌai yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. 24 Taachí ꞌaa cuɛ́ɛ́ ndaá Jesús miiⁿ, caⁿꞌā Juan miiⁿ chi cuɛɛdinuūⁿniⁿ yā yeⁿꞌē chi nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Israel ndaacadaamí yā yeⁿꞌē nuuⁿndí yeⁿꞌe yā. 25 Juan miiⁿ taachi chꞌiinu diiⁿ sa ntííⁿnyūⁿ yeⁿꞌē sa, caⁿꞌa sa: ¿Duꞌū ꞌúú nadicádiinuuⁿ ndisꞌtiī? Nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ꞌúú. Cunꞌdiichí nī. Cuchii ꞌáámá na cuaaⁿ daami ꞌúú ni ꞌúú nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā ꞌúú chi cuuví diíⁿ nꞌdaatií yííⁿmáⁿ naaⁿ ndaacuú yéⁿꞌē chí cánúúⁿ caꞌa.
26 Ndísꞌtiī saⁿꞌā viꞌí, daiya ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Abraham ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā ndúúcū ndisꞌtiī chi iꞌtéénú yā Ndyuūs, caavā ndísꞌtiī dichoꞌō Ndyuūs nduudu chí nnguaⁿꞌai ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 27 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi snée yā na yáāⁿ Jerusalén miiⁿ ndúúcū nducyáácá yā chi ngaⁿꞌā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé yā nguɛ́ɛ́ nꞌdiichí yā Jesús ní nguɛ́ɛ́ nduudu yeⁿꞌe profetas chi nꞌgeeⁿ yā nducuéⁿꞌē nguuvi sábado chi intaaviꞌtuunúúⁿ yā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ diíⁿ yā condenar Jesús. 28 ꞌÍícu ní nguɛ́ɛ́ ndaacá yā falta yeⁿꞌe yā chi ꞌcaaⁿꞌnuⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Chiica ꞌiiⁿꞌyāⁿ nanááⁿ Pilato miiⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ngaⁿꞌa yā chi Pilato ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā Jesús ní ꞌcuūvi yā. 29 Taachí chꞌiinu chiī tánducuéⁿꞌē chi canéé nguūⁿ yeⁿꞌé yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ divíi yā Jesús na yáⁿꞌá cruz ní sꞌnuúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yáinyāⁿ. 30 Ndyuūs nadicueeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nguaaⁿ tinaⁿꞌā. 31 Jesús miiⁿ chꞌiⁿꞌí maáⁿ yā nééné nꞌdeēe nguuvi nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí dáámá cuchɛɛ́ yā ndúúcu yā yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Galilea ní ndaá yā yáāⁿ Jerusalén. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ testigos yeⁿꞌé yā nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
32 Núsꞌuú ntuūⁿ ngaⁿꞌá ꞌnū ndúúdú ngai. Chuū chi nduudu chi Ndyuūs caꞌa yā chiida yú sꞌeeⁿ taachi Ndyuūs caⁿꞌa yā chi diíⁿ yā. 33 Chuū chí Ndyuūs miiⁿ ní dicuaacú yā ní Ndyuūs diíⁿ yā cáávā sꞌuuúⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ daiyá chiida yú sꞌeeⁿ yeⁿꞌe Israel tááchí Ndyuūs nadacueéⁿ yā Jesús miiⁿ. Chuū chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌē Ndyuūs naachi nguūⁿ salmo ndii ꞌúúví chí ngaⁿꞌā: Dii daiyá dii, maaⁿ nguuvi ꞌúú nꞌgiⁿꞌí chi daiyá dii ꞌtíícā. 34 Ndyuūs nadacueéⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. ꞌĀā ntɛ́ɛ́ nguɛɛcunéé choó yā. ꞌTúúcā caⁿꞌa yā: ꞌÚú teé dii cosa chi nꞌdai chi cāⁿꞌa chi caꞌá David. Chuū chi cuaacu. 35 Cáávā chuū ngaⁿꞌá yā na táámá salmo: Nguɛ́ɛ́ ꞌcuaáⁿ nī chi Daiyá nī chi nꞌdai chí nguɛɛcunéé choō cuerpo yeⁿꞌé yā. 36 Cuaacu nííⁿnyúⁿ chi David miiⁿ tááchí dichííꞌvɛ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yēⁿꞌe yā tanꞌdúúcā chi neⁿꞌe Dendyuūs, chꞌīi yā níícú chꞌɛɛchí yā naachi chꞌɛɛchi chiidá yā. Ní choo yā. 37 Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí Dendyuūs nadacuéeⁿ yā yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā ní nguɛ́ɛ́ choo yā. 38 Nadacadíínuuⁿ nī chuū, ndísꞌtiī saⁿꞌā viꞌí. Caⁿꞌa ꞌnū ndísꞌtiī nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs chi Ndyuūs nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌe nī cucáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcūū. 39 Cucáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ Ndyuūs nadachꞌɛɛcú yā nducuéⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌē nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā Dendyuūs. ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní diíⁿ yā chi nduuvī nꞌdai dii nanááⁿ Dendyuūs, naati ley yeⁿꞌe Moisés nguɛ́ɛ́ cuuví nachꞌɛɛcu nuūⁿndī yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 40 Cuinꞌdííchí nī chi nguɛ́ɛ́ chiī nanááⁿ ndísꞌtiī chí cánéé nguūⁿ cáávā profetas chi caⁿꞌa nduudu yeⁿꞌe Dendyuūs, ní canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs:
41 Cuinꞌdííchí nī ndísꞌtiī chi taaⁿ nī, ní ngeⁿꞌe yiiⁿnúúⁿ nī, ní ꞌcuuví nī; caati ꞌúú ní diíⁿ ꞌáámá ntiiⁿnyuⁿ neⁿꞌe chí ndísꞌtiī snée nī iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū, ꞌÁámá ntiiⁿnyuⁿ chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu nī ndúúti chi duꞌū ꞌiiⁿꞌyāⁿ caaⁿꞌmaⁿ yā yeⁿꞌe chuū.
42 Taachí nanꞌdaa yā na yaācū sinagoga yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel diꞌcuíítu yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ, chi cúúví dɛɛvɛ táámá nguuvi sábado, nguuvi chi ntaaviꞌtuunúúⁿ nī chi caaⁿꞌmáⁿ nī yeⁿꞌe chuū. 43 Ní taachi ꞌāā diíⁿ yā despedir ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yaācū sinagoga neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Israel ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdaacā chi ꞌāā maaⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ, canꞌdáa yā Pablo ndúúcū Bernabé. Pablo ndúúcū Bernabé ní caⁿꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chí ꞌáámá ꞌcuɛɛtinéé yā na favor chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌé Dendyuūs.
44 Chidɛɛvɛ táámá nguuvi sábado, nguuvi chi ntaaviꞌtúunúúⁿ yā, nduuvidáámá yā nꞌdeee taaví ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌtɛ́ɛ́ nuuⁿmaⁿ yáaⁿ yā chi ꞌcaandiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌe Dendyuūs. 45 Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ taachi nꞌdiichí yā chi nꞌdeee nꞌdaí ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní ndiitú yā ndúúcū vaadī ngueēe, caⁿꞌa yā chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā chí ngaⁿꞌā Pablo miiⁿ. Ní caⁿꞌa taáⁿ yā contra yeⁿꞌé yā ní contra yeⁿꞌe Dendyuūs. 46 Tuuꞌmi ní Pablo ndúúcū Bernabé miiⁿ caⁿꞌa yā nguɛ́ɛ́ ndúúcū vaadī ꞌvaꞌa caⁿꞌa yā: Ndísꞌtiī cuaacu nííⁿnyúⁿ cánéé chí caaⁿꞌmáⁿ ꞌnū ndúúcū ndísꞌtiī nduudu yeⁿꞌé Dendyuūs vmnááⁿ vmnaaⁿ naati ndísꞌtiī ní divíi nī yeⁿꞌē veéⁿ nī. Ní túúmícadiinúúⁿ maáⁿ nī chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacá nī chi tuneeⁿ nī vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. Cáávā chi diíⁿ nī, Ndyuūs nguɛ́ɛ́ teé yā ndísꞌtiī vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ ndísꞌtiī. Cuinꞌdiichí nī. Nguɛɛcunée ꞌnū caⁿꞌa ntuúⁿ ꞌnū ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel. 47 Caati ꞌtíícā chidichóꞌó Señor ꞌiivú Ndyuūs miiⁿ núsꞌuu, ní Ndyuūs cáⁿꞌa yā chīi yā núsꞌuu:
ꞌÚú chíꞌneéⁿ ndísꞌtiī tanꞌdúúcā chídɛɛvɛ yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel, chi cuuvi caaⁿꞌmáⁿ nī nduudu chí nanguaⁿꞌāī ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndii núúⁿmáⁿ iⁿꞌyeēⁿdī.
48 Taachí chꞌiindiveéⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel chuū ndiitú yā ndúúcū vaadī yeenú ní caⁿꞌa yā chi chꞌɛɛtɛ taavi Ndyuūs cáávā nduudu yeⁿꞌe Señor Ndyuūs miiⁿ. Ní sꞌteenú yā nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi Ndyuūs chíndɛɛvɛ yā ní tee yā vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. 49 Ní nduudu Señor miiⁿ ꞌāā chi chiicadíínuuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ti cheⁿꞌe núúⁿmáⁿ yáāⁿ estado miiⁿ. 50 Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ diíⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ snéé ꞌdiíⁿ yā nꞌdaataá chí nꞌdai taaví chí nꞌdááca taavi ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ. ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ndúúcū nꞌdaataá ndúúcū ꞌiiⁿntyéⁿꞌē nadacuéeⁿ yā vaadī ꞌcaaꞌva contra yeⁿꞌe Pablo ndúúcū Bernabé ní ndivíi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē na yáāⁿ naachí snée yā. 51 Pablo ndúúcū Bernabé ní nꞌdáádi yā iyaacá yeⁿꞌe caꞌa yā ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ ní contra yā. Cueⁿꞌe yā ní ndaa yā yáāⁿ Iconio. 52 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi iꞌtéénu yā Cristo ní yeenú taavi yā ndúúcū vaadī yeenú ndúúcū Espíritu Nꞌdai.