Ananías ndúúcū Safira
5
Vɛ́ɛ́ ꞌáámá saⁿꞌā chi nduuvi sa Ananías ndúúcū Safira nꞌdaataá yeⁿꞌē sa chi nꞌdiicui sá ꞌáámá vaadī nguaꞌaá yeⁿꞌē sa. 2 Nguɛ́ɛ́ tanducuéⁿꞌē tuumi chi staꞌa sa yeⁿꞌe yáⁿꞌāa ndɛɛ sa, ní nꞌdaatáá yeⁿꞌē sa chicadíínúúⁿ tá chuū. Saⁿꞌā miiⁿ ní ꞌtɛ́ɛ́ nūu ndɛ́ɛ sa chi ꞌneeⁿ sa na caꞌā apóstoles chi dichóꞌó Dendyuūs. 3 Tuuꞌmí ngaⁿꞌā Pedro miiⁿ: Díí, Ananías, ¿dɛꞌɛ̄ cuuví chi yááⁿnꞌguiinūuⁿ chistaⁿꞌa sa na staavá yeⁿꞌē di, ní nguɛ́ɛ́ caⁿꞌa cuaacú dí nanááⁿ Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs, ní nguɛ́ɛ́ ndɛ́ɛ di tanducuéⁿꞌē tuumī yeⁿꞌē yáⁿꞌāa miiⁿ? 4 ꞌNaaⁿ chi cánéé taꞌā di, ¿ꞌáá nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē di? Ni taachi ꞌāā nꞌdīīcuī di, ¿ꞌáá nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē di denduꞌū? ¿Dɛꞌɛ cúúví chí chiꞌneeⁿ di na staava yeⁿꞌē di? Nguɛ́ɛ́ caⁿꞌa di nduudu yaadi miiⁿ ná saⁿꞌā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū naati nanááⁿ Dendyuūs.
5 Taachi Ananías chꞌiindiveeⁿ sa nduudú ꞌcūū sndɛɛvɛ sá ní chꞌiī sa. Ní nducyááca yā chi chꞌiindiveéⁿ yā chuū diiꞌyā taaví yā chiī. 6 Ní saⁿꞌā daꞌcáiyāa chi sꞌnééⁿ miiⁿ nadicuéeⁿ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ní chꞌɛɛcu sa tíínūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ní tunꞌdáa sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chuvaꞌāī. Ní chꞌiichi sá ꞌiiⁿꞌyāⁿ na panteón.
7 Choꞌōo tanꞌdúúcā ꞌiiⁿnūⁿ hora chi ndáā nꞌdaataá yeⁿꞌē sa chɛɛti yaācū. Táⁿꞌa ꞌcūū ní nguɛ́ɛ́ deenū tá dɛꞌɛ̄ chi chiī. 8 Tuuꞌmi ní Pedro ngaⁿꞌa sa ngii sa táⁿꞌā: Cuuvi di ꞌúú, ¿ꞌáá nꞌdeēe tuumí staꞌa di yeⁿꞌe yáⁿꞌāa miiⁿ chí nꞌdiicui sa? Ní tá miiⁿ ní caⁿꞌa tá: ꞌTíícā. 9 Pedro miiⁿ ngaⁿꞌa sa ngii sa táⁿꞌā: ¿Dɛꞌɛ̄ cáávā chi diiⁿ di ndúúcū isaⁿꞌa yeⁿꞌē di chi chinncheꞌei dí Espíritu yeⁿꞌe Señor ꞌiivú Ndyuūs? Nꞌdiichí dí. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi cheⁿꞌe chí nꞌguuchi isaⁿꞌā yeⁿꞌē di sneé yā cheendi yaācū ní canéé chí tunꞌdáa ntúuⁿ yā dii. 10 Tuuꞌmi ní chi nndɛɛvɛ́ túūⁿ tá ꞌcūū na caꞌa Pedro ní chꞌiī tá. Taachi ndáa saⁿꞌā sꞌeeⁿ yáacū ní nndaaca sa táⁿꞌa ꞌāā nꞌdii ntúūⁿ tá. Ní tunꞌdáa nī ntúūⁿ saⁿꞌā daꞌcaiyāa sꞌeeⁿ táⁿꞌā. Ní chꞌiichi sa táⁿꞌā niiⁿnuúⁿ ná yáinyāⁿ yeⁿꞌē saⁿꞌa yeⁿꞌē tá. 11 Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē yáacū ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chꞌiindiveéⁿ yā chuū neené diiꞌyá yā chiī.
Nꞌdeee taaví señal sꞌeeⁿ ndúúcū vaadī nꞌgiinu sꞌeeⁿ
12 Cáávā taꞌa apóstoles neené nꞌdeee nááⁿ señales ndúúcū vaadī nꞌgiinu sꞌeeⁿ diíⁿ yā na yáāⁿ miiⁿ. Ní nducyáácá yā ꞌáámá nduuvidaamá yā corredor chi nguuvi Salomón yeⁿꞌe yaācū templo yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. 13 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nduuvidaamá yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáacū ꞌvaꞌá yā chi nduuvidāāma yā nduucú yā. Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ diiⁿ yā honrar ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáacū. 14 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénú Señor ꞌiivú Ndyuūs chi ꞌyaaⁿ cá yā tanꞌdúúcā chi ꞌyaaⁿ sáⁿꞌā ꞌtiicá ntúūⁿ nꞌdaataá; 15 tunꞌdáa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi ngííta miiⁿ cyuuni. Ní snꞌduú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ na cama, ní snꞌduú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ na colchones, ti taachi choꞌo Pedro miiⁿ ní ꞌaa cunee ꞌcuutií yeⁿꞌē Pedro miiⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌē ꞌáámá chɛɛ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 16 Níícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáāⁿ na niiⁿnuúⁿ mííⁿ neené ꞌyáaⁿ yā ndaá yā yáāⁿ Jerusalén ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngiítā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí staꞌā ꞌyúúné chí nguɛ́ɛ́ nꞌdāācā yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ. Nducyáácá yā nduuva yeⁿꞌé yā.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ canꞌdáa yā chi nꞌnuuⁿ cáꞌai yā Pedro ndúúcū Juan
17 Tuuꞌmi ní chiiduú chꞌɛɛtɛ ca yeⁿꞌe Israel ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā ndúúcu yā chi yeⁿꞌē saduceo sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā chi nduuchi ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguaaⁿ tináⁿꞌā diíⁿ yā contra yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní diíⁿ ngueé yā. 18 Ní staꞌá yā apóstoles chi dichóꞌó Ndyuūs ní sꞌnuúⁿ yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ vácūū yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ. 19 Naati ꞌáámá ángel yeⁿꞌe Señor ꞌiivú Dendyuūs miiⁿ ní nnꞌguaaⁿ yā cheendi vácūū miiⁿ nꞌgaaⁿ, ní tunꞌdáa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā: 20 Cunaⁿꞌá nī, ní ꞌcueetíndií nī na yáacū templo ní caaꞌmaⁿ nī tanducuéⁿꞌē nduudu yeⁿꞌe vida ngaí ꞌcūū nanááⁿ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē yáāⁿ miiⁿ.
21 Taachí chꞌiindiveéⁿ yā chuū ní sndaa yā yaācū templo miiⁿ tyaaⁿ tyaaⁿ ní caꞌcueeⁿ yā. ꞌNaaⁿ chi snée yā chɛɛti yaācū miiⁿ ní nduuvidáámá chiiduú chꞌɛɛtɛ ca yeⁿꞌe Israel ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé nduucú yā. Ní ꞌcai yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ ndúúcū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndicúū yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. Ní dichóꞌo yā soldado sꞌeeⁿ chi caⁿꞌā sa na vácūū chí canguái sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 22 Taachi ndáā soldado sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ indaāca sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ vácūū tuuꞌmi ní nguɛɛcundíi sa ní yaaꞌvi sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 23 Ní ngaⁿꞌā sa: Cuaacu nííⁿnyúⁿ taachí ndaá ꞌnū, ní nduudí vácūū ní canéé candado, ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé cuidado vácūū snéé yā cheendi vácūū. Taachí nanꞌguaaⁿ ꞌnū mííⁿ, mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ yā chɛɛti vácūū miiⁿ. 24 Taachi chiiduú chꞌɛɛtɛ́ ca yeⁿꞌe Israel miiⁿ ndúúcū soldado ndíítiiⁿ yeⁿꞌe soldado sꞌeeⁿ chi idiiⁿ cuidado yaācū templo miiⁿ ndúúcū chiiduú nꞌgɛɛtɛ chꞌiindiveéⁿ yā nduudu ꞌcūū, nééné nadacadíínuuⁿ yā chi chiī chuū. 25 Naati ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndaá yā ní chií yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chuū: Cunꞌdiichí nī, sáⁿꞌā chi sꞌnuúⁿ nī vácūū miiⁿ yáacū templo snúuⁿ sa. Ní ngiꞌcuéeⁿ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáāⁿ.
26 Tuuꞌmi ní cueⁿꞌē soldado ndíí tiīiⁿ yeⁿꞌe soldado sꞌeeⁿ chi diiⁿ cuidado yeⁿꞌē yáacū ndúúcū soldado sꞌeeⁿ ní nguɛ́ɛ́ ndúúcū vaadī caaꞌva chi nguái yā saⁿꞌā, ti ꞌvaꞌá yā chí cuíítuūu ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáāⁿ miiⁿ. 27 Taachi ndɛ́ɛ yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní diíⁿ yā presentar saⁿꞌā sꞌeeⁿ nanááⁿ ꞌiiⁿntyéⁿꞌe yeⁿꞌe concilio tuuꞌmi ní chiiduú chꞌɛɛtɛ cá yeⁿꞌe Israel miiⁿ ntiinguunéeⁿ yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ.
28 Ní ngaⁿꞌa yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ caⁿꞌa ꞌnū chii ꞌnū diituú ndísꞌtiī chi nguɛ́ɛ́ caꞌcueéⁿ nī yeⁿꞌe Jesús? Maaⁿ ní ꞌāā dicutúu ntúuⁿ nī na yáāⁿ Jerusalén ndúúcu nduudu náⁿꞌá yeⁿꞌé nī. Ní neⁿꞌe cuꞌneéⁿ nī nuuⁿndi núsꞌuu ndúúcū nuuⁿndi yeⁿꞌē vaadī nꞌgii yeⁿꞌē sáⁿꞌa ꞌcūū. 29 Nanguɛɛcútaⁿꞌā Pedro ndúúcū apóstoles ní caⁿꞌa yā: Canee chi diíⁿ ꞌnū o cuꞌtéénu ꞌnū yeⁿꞌé Dendyuūs vmnááⁿ vmnaaⁿ chi ꞌcuiinu ní cuꞌtéénu ꞌnū yeⁿꞌé saⁿꞌā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. 30 Dendyuūs yeⁿꞌē chiida yú nadācuéeⁿ yā Jesús. Ní ndísꞌtiī ní chꞌiiⁿꞌnúⁿ nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní dicuái nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ ná ꞌáámá yáⁿꞌá. 31 Ndyuūs nadicuéeⁿ yā Jesús lado yeⁿꞌe honor. Ní chiꞌnééⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí chꞌɛɛtɛ ní Salvador chi nadachꞌɛɛcu Jesús ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. Ní chuū ní cáávā chí Jesús caꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi cuuvi ndaacadáámí yā yeⁿꞌē nuuⁿndí yeⁿꞌe yā. Níícú Dendyuūs nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. 32 Níícú núsꞌuū ní testigo ꞌnū yeⁿꞌé yā yeⁿꞌe cosa ꞌcūū ndúúcū Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs. Dendyuūs miiⁿ caꞌa yā Espíritu Nꞌdai miiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chꞌiindiveéⁿ yā yeⁿꞌé yā.
33 Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chꞌiindiveéⁿ yā chuū neené nduuvi taáⁿ yā ní neⁿꞌe ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ. 34 Tuuꞌmi ní nguaaⁿ ꞌiiⁿntyéⁿꞌē yeⁿꞌe concilio ncueeⁿ ꞌáámá saⁿꞌā yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseo sꞌeeⁿ chi nguuvi sa Gamaliel, chi saⁿꞌā chi déénú taavi yeⁿꞌē ley. Saⁿꞌā miiⁿ ꞌáámá sá chi neené induuví ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáāⁿ sáⁿꞌā. Caⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ sa chi canꞌdaa apóstoles chi dichóꞌó Ndyuūs chuvaꞌai miiⁿ ꞌáámá rato ꞌlííⁿ. 35 Tuuꞌmi ní caⁿꞌa sa: Ndísꞌtiī, ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel, cuinꞌdííchí nī chi diíⁿ nī ndúúcū sáⁿꞌa sꞌeeⁿ. 36 Caati nguuvi chí ꞌāā chóꞌōo nācueeⁿ saⁿꞌā chi nguuvi Teudas chi caⁿꞌa sá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌɛɛtɛ. Ní nduuvidaamá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū saⁿꞌā miiⁿ tanꞌdúúcā cuuⁿ ciento ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Sáⁿꞌa ꞌcūū ní chꞌiī sa, ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí chꞌiindiveéⁿ yā yeⁿꞌē sa, tuunu tuunu ca na vaacú yā cuináⁿꞌa yā. Mar ꞌáámá yā ꞌāā ntɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinée yā. 37 Chóꞌoo chúū ní nācueeⁿ Judas, saⁿꞌā yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Galilea taachí nduūvī duuchɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌdáa yā saⁿꞌā. Saⁿꞌā miiⁿ ní chꞌii ntúuⁿ sa ní nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chꞌiindiveéⁿ yā cueⁿꞌe ꞌmúúⁿ cueⁿꞌe miiⁿ yā. 38 Maaⁿ ní ngaⁿꞌá ngii ndísꞌtiī: Cuvíiⁿ nī yeⁿꞌē sáⁿꞌā sꞌeeⁿ. Ní ꞌāā snée ra sa ti ndúúti chi consejo ꞌcūū o ntiiⁿnyuⁿ ꞌcūū yeⁿꞌe saⁿꞌā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū tuuꞌmi ní nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ dichííꞌvɛ̄. 39 Nguɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ nī chí nadituuví nī chuū ndúúti chí yeⁿꞌe Dendyuūs ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī chí cuuví cuuⁿꞌmáⁿ nī ndúúcū Dendyuūs.
40 Canee yiinú yā chi caⁿꞌa sa. Ní ꞌcai yā apóstoles chi dichóꞌó Dendyuūs ní cheⁿꞌé yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ. Ní yaaꞌvi yuudu yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmaⁿ sa yeⁿꞌe Jesús miiⁿ. Ní nꞌdɛɛchí yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ. 41 Saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní nanꞌdáa sa nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ concilio sꞌeeⁿ, ní yeenú taaví sa caati Dendyuūs ꞌcuúⁿ yā chi chꞌɛɛnu sa chiī cucáávā Jesús. 42 Nguɛ́ɛ́ iꞌneeⁿ naaⁿ yā chi ndii ngiꞌcueeⁿ yā, ní ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe Jesucristo miiⁿ chɛɛti yáacū templo ndúúcū ná vaacú ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguuvi nguuvi.