Pedro ndúúcū Juan nanááⁿ ꞌiiⁿntyéⁿꞌē Concilio
4
Taachi Pedro ndúúcū Juan yaaꞌví yā nanaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chí nduuvidáámá yā tuuꞌmí ndaá nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chiiduú sꞌeeⁿ yeⁿꞌé Israel ndúúcū soldados ndíí tiīiⁿ yeⁿꞌē soldados chi diiⁿ cuidado yeⁿꞌe yáacū templo yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel ndúúcū ꞌiiꞌyāⁿ saduceos chi nguɛ́ɛ́ iꞌteenú yā chi nnduuchí ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā. 2 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ miiⁿ yaꞌāī chíī yeⁿꞌe staava yeⁿꞌé yā taachi chꞌiindiveéⁿ yā chííⁿ chi Pedro ndúúcū Juan caⁿꞌa yā chí chiꞌcuéeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáāⁿ miiⁿ. Ní caⁿꞌa yā chí Dendyuūs nadacuéeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā cucáávā Jesús miiⁿ. 3 Chꞌíinū nguuvi mííⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chitaꞌá yā Pedro ndúúcū Juan ní chinuúⁿ yā saⁿꞌa sꞌeeⁿ vácūū ndíí chidɛɛvɛ miiⁿ. 4 Naati nguaaⁿ tanducuéⁿꞌe yā neené ꞌyaaⁿ yā chi chꞌiindiveéⁿ yā ní nꞌdeee taaví yā chi chiꞌteenú yā, ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ngii yā taanduu nyuⁿꞌu mil.
5 Chidɛɛvɛ táámá nguuvi miiⁿ nduuvidaamá na yáāⁿ Jerusalén ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chí ngaⁿꞌā ntiiⁿnyuⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌē yáacū ndúúcū maestros yeⁿꞌe ley, 6 ndúúcū chiiduú chꞌɛɛtɛ cá yeⁿꞌē Israel chi nguuvī Anás, ndúúcū Caifás, ndúúcū Juan, ndúúcū Alejandro, ndúúcū nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe familia chiiduú chꞌɛɛtɛ cá yeⁿꞌe Israel. 7 Ní chꞌiinú yā Juan ndúúcū Pedro naavtaⁿꞌā, ní ntiinguunééⁿ yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ poder, o dɛꞌɛ̄ duuchí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi teē poder chi diíⁿ nī chuū?
8 Tuuꞌmi ní Pedro miiⁿ ní diituú Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌa: Ndísꞌtiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌē yáacū yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel; 9 ndúúti chi ndísꞌtiī maaⁿ ní diíⁿ nī juzgar núsꞌuu yeⁿꞌe saⁿꞌā chi ngiītā miiⁿ ní nꞌdaacá ꞌnū ndúúcū sa, ní sáⁿꞌa ꞌcūū miiⁿ nanduuva yeⁿꞌē sa, 10 cadíínuuⁿ nducyaaca ndísꞌtiī ndúúcū nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē Israel miiⁿ chi sáⁿꞌa ꞌcūū chi canéé sá ndúúcu yú nanduuvá yeⁿꞌē sa cucáávā Jesucristo yeⁿꞌē yáāⁿ Nazaret. ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ndísꞌtiī ní sꞌnééⁿngaꞌá nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní Dendyuūs nadicuéeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā. 11 Jesús tanꞌdúúcā tuūu ꞌcúū chi ndísꞌtiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dinꞌdáī vaꞌai ní nguɛ́ɛ́ canee yiinú nī, naati maaⁿ ní Ndyuūs chi cuꞌnéeⁿ yā tuuú ꞌcūū yeⁿꞌē lado tuūu chꞌɛɛtɛ́ yeⁿꞌē esquina yeⁿꞌe vaꞌai. 12 Vɛ́ɛ́ dámaāⁿ ꞌáámá nꞌdyáⁿꞌā sáⁿꞌa ꞌcūū chi cuuvi nadanguáⁿꞌai sa ꞌaa duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Neⁿꞌe chi nguɛ́ɛ́ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ nguɛ́ɛ́ nínguaⁿꞌāī yú, ti nguɛ́ɛ́ táámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ná iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū chi nadanguáⁿꞌai yā sꞌuuúⁿ.
13 Tuuꞌmi ní taachí nꞌdiichi yā chi Juan ndúúcū Pedro ditiinú taavi sa, nguɛ́ɛ́ diꞌváꞌa sa ní cudéénu yā chi nguɛ́ɛ́ saⁿꞌā chi deenu sa letra ti tonto sa, cheⁿꞌe yiinú yā chiī. Ní deenú yā chi saⁿꞌā sꞌeeⁿ chꞌɛɛtinéé sa ndúúcū Jesús. 14 Taachí nꞌdiichí yā chi chééndii saⁿꞌā chi ꞌāā nnduuvá yeⁿꞌē ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ ngíí ngaⁿꞌa yā contra yeⁿꞌe sa. 15 Tuuꞌmi ngaⁿꞌá ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ngii yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ miiⁿ chí nacanꞌdáa sa nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chí nndeé yā nguaaⁿ maáⁿ yā. 16 Ní ngaⁿꞌa yā: ¿Dɛꞌɛ̄ diiⁿ yú ndúúcū saⁿꞌā sꞌeeⁿ? Cuaacu nííⁿnyúⁿ chi vɛɛ ꞌaama señal caavā saⁿꞌā sꞌeeⁿ diiⁿ sa ꞌtíícā ní cadíínuuⁿ nducyaaca yā na yáāⁿ Jerusalén miiⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ cuuvi ꞌcuɛɛcutáⁿꞌa yú yeⁿꞌe chúū. 17 Naati chi ꞌaa ntɛ́ɛ́ caaⁿꞌmaⁿ sa chi ꞌyaaⁿ cá chuū nguaaⁿ yáāⁿ, tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌē yáāⁿ miiⁿ ngaⁿꞌa yā: Yááꞌví yúúdu yú yeⁿꞌe saⁿꞌā sꞌeeⁿ chí ꞌaa ntɛ́ɛ́ caaⁿꞌmaⁿ sa mar ꞌáámá yeⁿꞌe Jesús ndii mááⁿ ndíí nguuvi chi cuchiī.
18 Ní ꞌcai yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yúúdú yā chii yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi ꞌāā ntɛ́ɛ́ caaⁿꞌmaⁿ sa ní ꞌaa ntɛ́ɛ́ caꞌcuéeⁿ sa yeⁿꞌē Jesús miiⁿ. 19 Naati Pedro ndúúcū Juan nánꞌguɛɛcutáⁿꞌa sa yeⁿꞌe yā ní caⁿꞌā sa yeⁿꞌe yā: Canéé chí tuumicadiinuuⁿ nī nanááⁿ Dendyuūs. ¿ꞌÁá canéé chi cuꞌtéénu ꞌnū yeⁿꞌe ndísꞌtiī vmnááⁿ vmnaaⁿ o cuꞌteenú ꞌnū yeⁿꞌē Dendyuūs? 20 Ti nguɛ́ɛ́ cuuvi chi ꞌaa ntɛ́ɛ́ caaⁿꞌmáⁿ núsꞌuū dɛꞌɛ chí nꞌdiichi ꞌnū o chííⁿ chí chꞌiindiveéⁿ ꞌnū.
21 Tuuꞌmi ní taachi yaaꞌvi yuudú yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní nadichóꞌo yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ cáávā nducyáácá yā iꞌtéénu yā Dendyuūs cucáávā chíí ꞌāā chiī. Ní nguɛ́ɛ́ indaacá yā mar ꞌáámá nuuⁿndi chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌe saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi cuuvi diíⁿ yā castigar saⁿꞌā sꞌeeⁿ cáávā chí ꞌvaꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáāⁿ miiⁿ. 22 Níícú diíⁿ yā ꞌáámá milagro ndúúcū saⁿꞌā miiⁿ chí nduūvā yeⁿꞌē sa. Saⁿꞌā miiⁿ ꞌāā ngoꞌo sá ꞌuūvī ngɛɛcu nduūyū yeⁿꞌē sa.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi iꞌteenu caacá yā confianza ndúúcū ánimo
23 Taachí ꞌāā nduuví yā libre cueⁿꞌé yā nanááⁿ compañeros yeⁿꞌé yā. Tuuꞌmi ní caⁿꞌá yā nducuéⁿꞌē chi ncaⁿꞌa chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ yeⁿꞌe Israel ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yáacū. 24 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní taachí chꞌiindiveéⁿ yā chuū, nduuvidaamá yā ní caⁿꞌa yā ndúúcū Dendyuūs: Nꞌdíī, Señor Dendyuūs chi chꞌɛɛtɛ nꞌdai ca, nꞌdiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dinꞌdái nī nanguuvi ndúúcū yáⁿꞌāa ndúúcū nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā ndúúcū tanducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́. 25 Caati ndúúcū cheendi David, saⁿꞌā chi nꞌdiī chí ꞌāā diiⁿ mandado yeⁿꞌé nī ní ꞌāā caⁿꞌa nī:
¿Dɛꞌɛ̄ cuchíí chi rebelde ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē ndaata Israel? Níícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē naciones miiⁿ inacádiinúúⁿ yā cosa chi nguɛ́ɛ́ dichiiꞌvɛ̄.
26 Nduuvidaamá reyes yeⁿꞌē yáⁿꞌāa ꞌcúū, ꞌíícú saⁿꞌā nꞌgɛɛtɛ chí ngaⁿꞌā ntiiⁿnyúⁿ yā nduuvidaamá yā contra yeⁿꞌe Señor Dendyuūs, ndúúcū Cristo yeⁿꞌé yā.
27 Maaⁿ ní cuaacu nííⁿnyúⁿ chí nduuvidaamá yā Herodes ndúúcū Poncio Pilato, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē ndaata Israel ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Israel na yáaⁿ ꞌcūū contra yeⁿꞌe Jesús chi Daiya nī chi nꞌdai. Ní nꞌdií caꞌá nī ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ yā. 28 ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ diíⁿ yā chi cuuvi tanꞌdúúcā chi neⁿꞌé nī vmnááⁿ vmnaaⁿ chí cuuvi ꞌtíícā. 29 Maaⁿ ní nꞌdiī Señor, nꞌdiichí nī chi tanꞌdúúcā chi chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ yeⁿꞌē Israel ngaⁿꞌa taáⁿ yā ndúúcū núsꞌuu. Nꞌdiī Señor, teé nī núsꞌuu chi idiiⁿ mandado yeⁿꞌé nī chí nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌá ꞌnū ní caaⁿꞌmáⁿ ꞌnū nduudu yeⁿꞌé nī. 30 Chꞌíⁿꞌí maáⁿ nī chi diitú nī chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ diíⁿ yā chi nánduūvā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ní diíⁿ yā señales ndúúcū vaadī nꞌgiinu cucáávā Daiyá nī chi Jesús chi nꞌdai taavi.
31 Taachí chꞌiinu caⁿꞌánguaꞌá yā naachi nduuvidáámá yā, nuⁿꞌu vaꞌāī miiⁿ. Ní nducyaaca yā ní chiitu Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌá yā chí caⁿꞌa yā nduudu yeⁿꞌe Dendyuūs.
Nducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌē nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ
32 ꞌIiⁿꞌyāⁿ nꞌdeee nꞌdáí chí chiꞌtéénu yā nduuvidaamá yā ní ꞌáámá staava yeⁿꞌé yā, ꞌáámá alma yeⁿꞌé nducyaaca yā. Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛɛ caⁿꞌa yā chi yeⁿꞌé yā denduꞌū chi vɛɛ yeⁿꞌé yā ti nducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ ní yeⁿꞌē nducyááca yā. 33 Apóstoles chi dichóꞌó Ndyuūs ngaⁿꞌá yā nduudu cuaacu ndúúcū poder chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌē Señor Jesús chi nadacuéeⁿ yā yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā. Níícú favor chꞌɛɛtɛ taavi cá yeⁿꞌé Dendyuūs cánéé nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 34 Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛɛ ngii ꞌvaachí yā. Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌē chiidá yā chí yeⁿꞌe yā ndúúcū denduꞌu yeⁿꞌé yā ínꞌdiicuí yā. Ní ndɛ́ɛ yā chi ndāāca yā chi nꞌdiicui yā chiiⁿ. 35 Ní ꞌneeⁿ yā na caꞌa apóstoles chi dichóꞌó Dendyuūs. Ní ngaꞌá yā caꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ tuunu tuunu ca ngii ꞌvaachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 36 Tuuꞌmi ní José, ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi sꞌneeⁿ apóstoles chi duuchi Bernabé (chi neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ, ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌa ꞌviichꞌɛɛtíínūuⁿ). José miiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌe levita ní chꞌiindiyáaⁿ yā na isla Chipre. 37 ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ vɛ́ɛ́ ꞌáámá vaadī nguaꞌaá yeⁿꞌé yā. Nꞌdiicui yā ní ndɛ́ɛ yā tuumi yeⁿꞌē miiⁿ, ní sꞌnéeⁿ yā na caꞌa apóstoles chi dichóꞌó Ndyuūs.