Ndaa Espíritu Nꞌdai
2
Nducyáácá yā nduuvidaamá yā taachi ndaā nguuvi yeⁿꞌe Pentecostés chi ꞌviicu yeⁿꞌe cosecha. 2 Tuuꞌmí nūuⁿ tucáꞌā chꞌɛ́ɛ̄cu ruuⁿ cuchiī nanguuvi tanꞌdúúcā ꞌáámá ꞌyúúné tááⁿ chí ngéenū. Chꞌiindiveéⁿ yā ruūⁿ miiⁿ chí chíítú vaꞌāī naachi snée yā miiⁿ. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuúⁿ vɛɛtɛ́ yā. 3 Ní cheꞌenaāáⁿ nꞌdeee nꞌdai cosas tanꞌdúúcā chꞌííyā yeⁿꞌe yaⁿꞌā nꞌgaiyáā. Ní chꞌɛɛtɛ ndúūu vmnaaⁿ yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 4 Níícú canée yā nducyááca yā chiitu ndúúcū Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs. Níícú Espíritu Nꞌdai miiⁿ diíⁿ yā chi tucáꞌa yā caⁿꞌa yā táámá naaⁿ davaacu sꞌeeⁿ tanꞌdúúcā nduudu chí caꞌā Espíritu Nꞌdai miiⁿ.
5 Tuuꞌmi ní na yáāⁿ Jerusalén chꞌɛɛtinéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Israel chi saⁿꞌā chí iꞌtéénú Dendyuūs yeⁿꞌē nducyaaca naciones yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. 6 Taachí ndaā chí ꞌɛɛcu ruuⁿ mííⁿ nduuvidaamá nꞌdeee nꞌdáí yā ní chidáanā yeⁿꞌé yā ti caꞌáámá caꞌáámá yā chꞌiindiveéⁿ yā chi ngaⁿꞌā davaacu yeⁿꞌe maáⁿ yā. 7 Nducyáácá yā ꞌáámá cheⁿꞌe yiinu yā ní ꞌáámá nínacadíínuuⁿ yā, ní ngaⁿꞌá yā: Nꞌdiichí nī, ¿ꞌáá nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Galilea nducyaaca saⁿꞌā sꞌeeⁿ chí ngaⁿꞌā sa? 8 ¿ꞌTaacā chííⁿ nꞌgiindiveeⁿ yú nduudu yeⁿꞌē yú tanꞌdúúcā naachí chꞌiindiyaāⁿ yú? 9 Vɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe país Partia, ꞌiiⁿꞌyāⁿ país Media, país Elam, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā na país Mesopotamia, ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáⁿꞌāa Judea, yáⁿꞌāa Capadocia, yáⁿꞌāa Ponto, yáⁿꞌāa Asia, 10 ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáⁿꞌāa Frigia ndúúcū país Panfilia, país Egipto, yáⁿꞌāa sꞌeeⁿ yeⁿꞌe Africa chi canee cuaāⁿ ꞌdiituú ꞌáámá lado cuaaⁿ yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Cirene, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Roma chí snée yā miiⁿ. Tanꞌdúúcā ntúūⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ꞌtiicá ntúūⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌāā maaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. 11 Níícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ isla Creta, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ país Arabia snée yā miiⁿ. Nducyaaca yú nꞌgiindiveeⁿ yú davaacu yeⁿꞌe yú. Ngaⁿꞌá yā yeⁿꞌē chi chꞌɛɛtɛ taavi cá yeⁿꞌé Dendyuūs.
12 Nducyaacá yā ní ꞌáámá cheⁿꞌé yeⁿꞌé yā, ní n̄diiiⁿ ꞌuuví yā vaanicadiinuuⁿ yeⁿꞌé yā. Ní ngaⁿꞌá yā ꞌaamá yā ndúúcū taamá yā: ¿ꞌDɛ́ꞌɛ́ neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ chuū? 13 Tanáⁿꞌa yā ní staꞌá yā tanꞌdúúcā ꞌáámá duuchi ní ngaⁿꞌa yā: ꞌĀā chiꞌí yā.
Chuū ngaⁿꞌa Pedro vmnááⁿ vmnaaⁿ
14 Tuuꞌmi ní Pedro mííⁿ cheendii sa ndúúcū ndiicháámá yā ní caⁿꞌa yuudu sá ní ngaⁿꞌa sā ngii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Ndísꞌtiī saⁿꞌā sꞌeeⁿ yeⁿꞌe Israel ndúúcū nducyaaca chi snée yā na yáāⁿ Jerusalén. Ní cánéé chi ꞌcuuⁿꞌmíⁿ ndísꞌtiī ní tumicadíínuuⁿ nī chuū. Ní ꞌcaandiveéⁿ nī nduudu yeⁿꞌē ꞌúú. 15 Sáⁿꞌā sꞌuuⁿ nguɛ́ɛ́ cúúꞌví sá tanꞌdúúcā chí nadacádiinúúⁿ ndísꞌtiī caati maaⁿ ní nꞌgɛɛcu nuuⁿ ꞌyáⁿꞌā. 16 Chuū canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs naachi caⁿꞌa profeta Joel chi ngaⁿꞌa chi cuchiī:
17 Ndyuūs ní caⁿꞌa yā taachi ndaā nguuvi cuayiivi chí cuchiī, chi teé Espíritu yeⁿꞌé vmnaaⁿ nducyaacá ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní daiyá nī saⁿꞌā ndúúcū daiyá nī nꞌdaataá caaⁿꞌmáⁿ yā nduudu yeⁿꞌé. Ní saⁿꞌā nꞌgaiyáā nꞌdeēe nááⁿ chi ꞌcuuⁿꞌmíⁿnáāaⁿ yeⁿꞌē sa. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū yeⁿꞌé nī nꞌdeee nááⁿ chi ꞌcuíínu yā.
18 ꞌTíícā yeⁿꞌe nguuvi miiⁿ, ꞌúú teé Espíritu yeⁿꞌé vmnaaⁿ yeⁿꞌe saⁿꞌā chí dichííꞌvɛ̄ ꞌúú ndúúcū nꞌdaataa chí dichííꞌvɛ̄ ꞌúú. Ní caaⁿꞌmaⁿ yā nduudu yeⁿꞌé.
19 Níícú ꞌcuuⁿꞌmíⁿ vaadi nꞌgiinu yeⁿꞌé cuaaⁿ ꞌniiⁿnuⁿ nanguuvi, ndúúcū señales yeⁿꞌé cuaaⁿ ndiiyā na yáⁿꞌāa, ndúúcū yuūúⁿ, ndúúcū yaⁿꞌā, ndúúcū yaaⁿꞌmi,
20 ꞌiicu ꞌyáⁿꞌā miiⁿ nduuvi maāiⁿ. Níícú ꞌiiyū mííⁿ ndúúví yuūúⁿ, taachi ꞌaa cuɛ́ɛ́ ndaa nguuví yeⁿꞌē Señor. Nguuvi miiⁿ chꞌɛɛtɛ ní chi ꞌcuuⁿꞌmiⁿ yā.
21 Níícú nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caaca: Señor ꞌiivú, ní Ndyuūs nanguáⁿꞌai yā.
22 Ndísꞌtiī saⁿꞌā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel, ꞌcaandiveéⁿ nī nduudu ꞌcūū: Jesús yeⁿꞌe yáāⁿ Nazaret ní ꞌáámá saⁿꞌā chi Dendyuūs nꞌdiichí yā chi nꞌdaācā sa nguaaⁿ ndísꞌtiī. Ní Dendyuūs diíⁿ yā vaadī nꞌgíínú ndúúcū señales ndúúcū ntiiⁿnyuⁿ chꞌɛɛtɛ cáávā saⁿꞌā miiⁿ nguaaⁿ ndísꞌtiī tanꞌdúúcā ndísꞌtiī deenú nī. 23 Sáⁿꞌa ꞌcūū Ndyuūs ní caꞌa yā saⁿꞌā cáávā voluntad yeⁿꞌe maaⁿ yā tanꞌdúúcā chi déénú nꞌdai yā ndíí vmnaaⁿ. Ndísꞌtiī ní chiicá nī chi staꞌá yā sáⁿꞌa ꞌcūū chiꞌneéⁿngaꞌá yā saⁿꞌā. Ní chꞌiiⁿꞌnúⁿ yā saⁿꞌā cucáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chí nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā. 24 Sáⁿꞌa ꞌcūū Ndyuūs nadacuéeⁿ yā saⁿꞌā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. Sáⁿꞌa ꞌcūū nguɛ́ɛ́ cuuví cunée sa nguaaⁿ tináⁿꞌā. Cáávā chuū ní Dendyuūs nadacuéeⁿ yā saⁿꞌā nguaaⁿ tináⁿꞌā. 25 David caⁿꞌa sá yeⁿꞌe sáⁿꞌa ꞌcūū:
Ti cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ inaáⁿ Señor ꞌiivú Ndyuūs vmnááⁿ yeⁿꞌé. Ní canée yā lado yeⁿꞌe honor, ní mar ꞌaamá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cuuví diꞌvaachí yā ꞌúú.
26 Cáávā chuū caaⁿꞌmáⁿ ndúúcū ꞌáámá vaadī yeenú yeⁿꞌē staava yeⁿꞌé ndúúcū vaadī yeenú yeⁿꞌe cheendí. ꞌIicu cuerpo yeⁿꞌé ꞌintaaviꞌtuunúūuⁿ ndúúcū chi canee ngiinú yeⁿꞌé Ndyuūs.
27 Ti nguɛ́ɛ́ cuꞌnéeⁿ nī alma yeⁿꞌé na lugar Hades chi lugar yeⁿꞌē alma. Ní nguɛ́ɛ́ ꞌcuaaⁿ nī ꞌúú chi daiyá nī ꞌúú chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nuuⁿndi ꞌúú chí choō cuerpo yeⁿꞌé.
28 Diíⁿ nī chí nꞌdiichí chí yúúní cuaacu yeⁿꞌe vida. Nꞌdiī díchꞌɛɛtɛ́ nī vaadi yeenú ꞌúú ti caneé nī nduucú.
29 Ndísꞌtiī viꞌí, cuuví caaⁿꞌmaⁿ cuaacú ndísꞌtiī yeⁿꞌe chiida yú David. Chꞌīi yā ní níchꞌɛɛchí yā na yáinyāⁿ. Ní yáinyāⁿ yeⁿꞌé yā canee ndúúcu yú ndii nguuví ꞌcūū. 30 Saⁿꞌa miiⁿ saⁿꞌā profeta miiⁿ chi ngaⁿꞌa nduudu yeⁿꞌe Dendyuūs. Ní deenū sa chi Ndyuūs ngaⁿꞌa cuaacú yā ndúúcū nduudu cuaacu chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí cuchiī na ndaata yeⁿꞌé yā. Ní Dendyuūs nadacuéeⁿ yā Cristo chi ꞌcuundi yā na trono yeⁿꞌé yā ni caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyúⁿ yā. 31 David déénu sa chi cuaaⁿ vmnaaⁿ ní caⁿꞌa sa chi Cristo nanduuchí yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. Nguɛ́ɛ́ cunee alma yeⁿꞌé yā na lugar Hades chi lugar yeⁿꞌē alma ní nguɛ́ɛ́ yúutɛ yeⁿꞌé yā chí choo. 32 Ndyuūs nadinꞌduuchí yā Jesús yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā ní cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ nducyaaca ꞌnū cuuví caaⁿꞌmaⁿ ꞌnū nduudu cuaacu yeⁿꞌé yā. 33 ꞌTíícā Jesús canée yā ná yaacu na lado yeⁿꞌe honor yeⁿꞌe Dendyuūs ní diíⁿ yā recibir yeⁿꞌē Chiidá yā miiⁿ yeⁿꞌe chi caⁿꞌā Chiidá yā chí caꞌa yā Espíritu Nꞌdai. Chuū ní Jesús teé yā ndísꞌtiī ní inaáⁿ nī ní nꞌgiindiveéⁿ nī. 34 Ti David miiⁿ nguɛ́ɛ́ cuchɛɛ sa nanguuvi; ti maāⁿ sa ngaⁿꞌa sa:
Caⁿꞌa Señor chií yā Señor yeⁿꞌé: ꞌCuundi dí lado yeⁿꞌe honor,
35 ndíí cuꞌneéⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi táaⁿ yā yeⁿꞌe di chi tunꞌdáá nꞌdai di ndúúcu yā ní cunée yā na poder yeⁿꞌē di.
36 Cuaacu niiⁿnyuⁿ cádiinuuⁿ nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel chí Jesús chi ndísꞌtiī ní chiꞌnéeⁿngaꞌá nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ, Ndyuūs diíⁿ yā chi Señor ní Cristo yā ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌɛɛtɛ taavi.
37 Taachí chꞌiindiveéⁿ yā chuū ní nééné yaꞌai chiī staava yeⁿꞌé yā. Ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ Pedro ndúúcū taa na ꞌuuvi apóstoles: Ndísꞌtiī saⁿꞌā viꞌí, ¿dɛꞌɛ̄ diíⁿ ꞌnū?
38 Pedro miiⁿ ngaⁿꞌa sa ngii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Nguɛɛcúndií nī yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌé nī ní cuɛɛdinúuⁿnīⁿ caꞌáámá caꞌáámá nī cucáávā chi chi duuchi Jesús. Níícú Ndyuūs nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndí yeⁿꞌe ndísꞌtiī; ni cutaꞌá nī chi tee Ndyuūs miiⁿ chi Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé yā. 39 Caati Espíritu Nꞌdai caⁿꞌā Chiida yú chi teé yā cucáávā ndísꞌtiī ndúúcū daiya nī ní cucáávā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā yaⁿꞌai, ni cucááva nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌcuaī Señor ꞌiivú Ndyuūs yeⁿꞌē yú ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
40 Pedro miiⁿ ngaⁿꞌá yā nduudu cuaacu nanááⁿ na ꞌuuví yā ndúúcū nꞌdeee taaví nduudu ní ngaⁿꞌa diitú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ngaⁿꞌa yā: Nanguáⁿꞌai nī yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā.
41 ꞌTíícā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌcuúⁿ yā nduudu yēⁿꞌe yā chɛɛdinúūⁿniⁿ yā, ní chi ꞌyaáⁿ yā nguuvi miiⁿ tanꞌdúúcā ꞌiiⁿnūⁿ mil ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 42 Ní ꞌáámá caneé yā ndúúcū chí chiꞌcueeⁿ apóstoles ní nduuvidaama yā ní nꞌdee yā pan ní caⁿꞌanguaꞌá yā.
Vida yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe Evangelio yeⁿꞌe Jesucristo vmnááⁿ vmnaaⁿ
43 Ní vaadī ꞌvaꞌa níndaā nanááⁿ nducyaaca yā. Nééné nꞌdeēe vaadī nꞌgiinu ndúúcū señales chí diíⁿ apóstoles chí dichóꞌó Dendyuūs. 44 Ní nducyaacá yā chi iꞌtéénu yā nduuvidaama yā. Ní nducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌé yā canéé yeⁿꞌē nducyaaca yā. 45 Ní nꞌdiicuí yā yáⁿꞌāa yeⁿꞌé yā ndúúcū chi vɛɛ yeⁿꞌe yā ní ngaꞌa yā ꞌtɛ́ɛ́ ꞌtɛ́ɛ́ nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ tuunu tuunu cá chi ngiꞌvaachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 46 ꞌÁámá ninduuvidaamá yā na yáacu nguuvi nguuvi. Ní ninduuvidaamá yā ní yeenú taaví yā staava yeⁿꞌé yā ndúúcū ꞌáámá vaanicadiinúúⁿ yeⁿꞌe yā taachi nꞌdeé yā pan ní taachí cheꞌé yā na vaacú yā. 47 ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ dichꞌɛɛtɛ́ yā Dendyuūs. Ní vɛ́ɛ́ favor yeⁿꞌé yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ. Ní Señor Ndyuūs nguuvi nguuvi idiꞌyáaⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí iꞌteenú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.