Jesús ní tanꞌdúúcā yúúní chí candɛ́ɛ ꞌiiⁿꞌyāⁿ nanááⁿ Chiidá yā
14
Caⁿꞌa Jesús: Nguɛ́ɛ́ ndii ꞌúúví staava yeⁿꞌé nī. Cuꞌtéénu nī Dendyuūs. Cuꞌtéénu nī ꞌúú denduꞌū. 2 Na vaacu Chiidá vɛ́ɛ́ taavi naachi ꞌcuɛɛtinée yú. Ndúúti chí nguɛ́ɛ́ nduudu cuaacu, tuuꞌmi ní ꞌúú nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmáⁿ ꞌtiicā. Caⁿꞌá nanguainꞌdaí naachi ꞌcuɛɛtinée ndísꞌtiī. 3 Ndúúti chi naⁿꞌá ní nnguainꞌdaí ꞌáámá cuaaⁿ yeⁿꞌē ndísꞌtiī chi ꞌcuɛɛtineé ndisꞌtiī, cuchii ntuúⁿ táámá vmnéⁿꞌēe ní candɛɛ́ māaⁿ ndísꞌtiī. Naachí cuneé miiⁿ ndísꞌtiī ní ꞌcuɛɛtinée nī ntúuⁿ nī. 4 Ní déénú nī naachi caⁿꞌá mííⁿ, ní nꞌdiichí nī yúúní.5 Tuuꞌmi ní ngaⁿꞌa Tomás ngii sa Jesús: Señor, nguɛ́ɛ́ déénu ꞌnū tií caⁿꞌá nī. ¿Táácā nꞌdiichí ꞌnū yúúní?
6 Jesús nanꞌguɛɛcutáⁿꞌa yā yeⁿꞌe sa: ꞌÚú tanꞌdúúcā yúúní, ꞌúú ngaⁿꞌá nduudu cuaacu, ꞌúú teé vida. Nguɛ́ɛ́ duꞌū vɛɛ ndaá nanááⁿ Chiidá ndúúti chi nguɛɛ cáávā ꞌúú. 7 Ndúúti chí nꞌdiichí nī ꞌúú inꞌdiichí nī ntúuⁿ Chiidá. Ní ndii maaⁿ ní nꞌdiichí nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní nꞌdiichí nī ntúuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
8 Tuuꞌmí ngaⁿꞌa Felipe miiⁿ ngii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Señor, ꞌcuuⁿꞌmiⁿ nī Chiida yú ní ꞌcuɛɛtinée ꞌnū ndúúcū vaadī yeenú.
9 Jesús ní ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā: Dii Felipe, ꞌnaaⁿ nꞌdáí ntúūⁿ caneé ndúúcū ndisꞌtiī ní ¿ꞌáá nguɛ́ɛ́ ninꞌdiichi di ꞌúú, Felipe? Duꞌú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdiichí yā ꞌúú, nꞌdiichí yā Chiidá. ¿Táácā caaⁿꞌmaⁿ di: ꞌCuuⁿꞌmiⁿ nī Chiida yú? 10 ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu di chi ꞌúú ní caneé ndúúcu Chiidá ní Chiidá caneé yā nduucú? Nduudu chi ngaⁿꞌá nanááⁿ ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌá yeⁿꞌé maáⁿ ti yeⁿꞌē Chiidá chi canée yā nduucú. ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ. 11 Cuꞌtéénu di ꞌúú ti ꞌúú caneé ndúúcū Chiidá ní Chiidá mííⁿ canée yā nduucú, o cuꞌtéénu di ꞌúú cáávā ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ. 12 Cuaacu nííⁿnyúⁿ cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿꞌá ngií ndisꞌtiī: Duꞌū chi iꞌteenu ꞌúú, ní ntiiⁿnyuⁿ chi ꞌúú idiíⁿ, ꞌtiicá ntúūⁿ diíⁿ yā. Ní chꞌɛɛtɛ ca ntiiⁿnyuⁿ nidiíⁿ yā nguɛ́ɛ́ ti chuū caati ꞌúú ní caⁿꞌá nanááⁿ Chiidá. 13 Ní tanducuéⁿꞌē chi caaca nī Chiidá ndúúcū chi duuchí, chuū ꞌúú idiíⁿ niicu Chiidá miiⁿ ní ꞌcuuví ꞌcuuⁿꞌmíⁿ yā poder caavā ꞌúú. 14 Ndúúti chi dɛꞌɛ̄ chi caaca nī ndúúcū chi duuchí, ꞌúú ní diíⁿ.
Jesús caⁿꞌa yā dichoꞌó yā Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Dendyuūs
15 Ndúúti chi neⁿꞌe nī ꞌúú, diíⁿ nī chi ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌé. 16 ꞌÚú diꞌcuíītu Chiidá ní teé yā taama yā chi teé yā poder ndisꞌtiī. Ní cuneé yā ndúúcu nī cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. 17 Espíritu ngaⁿꞌa yā vaadī cuaacu. Chiiⁿ chi nguɛ́ɛ́ ꞌcuúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeēⁿdī caati nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ inaaⁿ yā ní nguɛ́ɛ́ ntúūⁿ ní nꞌdiichí yā Espíritu miiⁿ. Naati ndísꞌtiī nꞌdiichí nī ti Espíritu miiⁿ canéé ndúúcū ndísꞌtiī ní cunéé ntúūⁿ yeⁿꞌē ndisꞌtiī. 18 Nguɛ́ɛ́ cuꞌneéⁿ ndísꞌtiī daꞌcaiya nguáꞌāa. Ndaá nanaáⁿ ndisꞌtiī. 19 ꞌTɛɛ ꞌtɛ́ɛ́ nūuⁿ ꞌāā ntɛ́ɛ́ snaāⁿ iⁿꞌyeēⁿdī ꞌúú. Ndísꞌtiī ní snaáⁿ nī ꞌúú. Caati ꞌúú ní canduūchí, ní ndísꞌtiī canduuchi ntuúⁿ nī. 20 Tuuꞌmí nguuvi miiⁿ ní canéé chi nꞌdiichí nī ꞌúú chi caneé ndúúcū Chiidá. Ní ndísꞌtiī canée nī nduucú. Ní ꞌúú caneé ndúúcu nī. 21 Duꞌú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi canée yā ndúúcū ley yeⁿꞌé ní diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌé, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chi neⁿꞌé yā ꞌúú. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi neⁿꞌé yā ꞌúú, Chiidá neⁿꞌe ntúuⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní ꞌúú ní neⁿꞌé ntuúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ. Ní ꞌúú ꞌcuuⁿꞌmíⁿ maáⁿ nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ.
22 Tuuꞌmí ngaⁿꞌā Judas ngii sá Jesús (nguɛ́ɛ́ saⁿꞌā Judas Iscariote): Señor, ¿dɛꞌɛ vɛ́ɛ́ chi ꞌcuuⁿꞌmíⁿ nī nanááⁿ núsꞌuu ní nguɛ́ɛ́ nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeēⁿdī?
23 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Jesús ní caⁿꞌa yā: Dúꞌū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi neⁿꞌe yā ꞌúú, nduudu yeⁿꞌé nꞌgiindiveéⁿ yā. Ní Chiidá mííⁿ neⁿꞌé yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní ndaá ꞌnū nanáaⁿ yā. Ní ndaāca ꞌnū naachi ꞌcuɛɛtinée ꞌnū nduucú yā. 24 Duꞌu ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé yā ꞌúú ní nguɛ́ɛ́ nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé. Nduudu chí nꞌgiindivéeⁿ nī nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌé caati yeⁿꞌē Chiidá chi dichóꞌo yā ꞌúú.
25 Chuū ngaⁿꞌá taachi caneé ndúúcū ndísꞌtiī. 26 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi tée yā poder sꞌuuúⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs. Chuū chi dichóꞌó Chiidá ndúúcū chi duuchí. ꞌIiⁿꞌyāⁿ mííⁿ caꞌcueeⁿ yā ndísꞌtiī tanducuéⁿꞌē denduꞌū. Ní ninꞌgaacú yā ndísꞌtiī tanducuéⁿꞌē chi caⁿꞌá nanááⁿ ndísꞌtiī.
27 Chí cunee ꞌdiiíⁿ cuꞌneéⁿ ndúúcū ndísꞌtiī. Chi cuꞌneéⁿ ꞌdiiíⁿ yeⁿꞌé māaⁿ teé ndisꞌtiī. Nguɛ́ɛ́ tanꞌdúúcā chi iⁿꞌyeēⁿdī teē chi ꞌúú teé ndisꞌtiī. Nguɛ́ɛ́ ꞌcuūndi daānā yeⁿꞌe staava yeⁿꞌé nī, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ꞌvaꞌa rá nī. 28 Chꞌiindiveéⁿ nī chi ꞌúú ngaⁿꞌá: Caⁿꞌá ní cuchii ntūuⁿ nanááⁿ ndísꞌtiī. Ndúúti chí neⁿꞌé nī ꞌúú, tuuꞌmi ní cuaacu nííⁿnyúⁿ chi yeenú taavi nī ti ngaⁿꞌá chi caⁿꞌá nanááⁿ Chiidá. Ní Chiidá vmnaaⁿ cá yā ní chi cuuvi ꞌúú. 29 Maaⁿ ní ngaⁿꞌá yeⁿꞌe chi cuuvi, ní ꞌiicu taachi chóꞌōo chuū cuuvi cuꞌtéénu nī.
30 ꞌĀā ntɛ́ɛ́ ꞌyaaⁿ caⁿꞌá ndúúcū ndisꞌtiī caati ndaa saⁿꞌā chi ꞌiiⁿntyéⁿꞌē yeⁿꞌe iⁿꞌyeēⁿdí ꞌcūū. Ní nguɛ́ɛ́ duꞌū vɛɛ canéé yeⁿꞌé yā nduucú. 31 ꞌIicu cuuví cuꞌtéénú ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeēⁿdī chi ꞌúú neⁿꞌé Chiidá. Ní tanꞌdúúcā chi Chiidá caꞌá yā mandamiento ꞌúú ꞌtíícā chi diíⁿ. Ncueeⁿ yú ní caⁿꞌa yú maaⁿ.