Cuenta yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ ꞌiiti yeⁿꞌe yā
10
Cuaacu nííⁿnyúⁿ cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: Duꞌu chi nguɛ́ɛ́ indaā cuaaⁿ cheendi chéēⁿ yeⁿꞌē ꞌiiti cuūchī naati ngɛꞌɛ́ yā na chéēⁿ táámá lado, tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū duucú yā ní diduucú yā. 2 Duꞌú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi indáa yā cuaaⁿ cheendi chéēⁿ miiⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ineenaáⁿ yā ꞌiiti. 3 ꞌIiⁿꞌyāⁿ ineenaáⁿ yā cheendi chéēⁿ ní ininꞌguaáⁿ yā cheendi chéēⁿ caavā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní ꞌiití cuūchī nꞌgiindiveéⁿ tī nduudu yeⁿꞌé yā. Ní nꞌgaí yā duuchi ꞌiiti cuūchī yeⁿꞌé yā. Ní nꞌdaá tī saⁿꞌā. 4 Taachi intuunꞌdáa yā tanducuéⁿꞌē ꞌiiti yeⁿꞌé yā cuaaⁿ dáámí cheēⁿ candɛ́ɛ tī vmnaaⁿ yeⁿꞌé tī. Níícú ꞌiiti cuūchī cueⁿꞌé tī cuayiivi ꞌiiví tī. Caati ꞌcaandiveéⁿ tī nduudu yeⁿꞌé yā. 5 Nguɛ́ɛ́ canꞌdáa tī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ꞌiiví tī níícú ngéenu tī yeⁿꞌé yā caati nguɛ́ɛ́ ꞌcaandiveéⁿ tī nduudu yeⁿꞌé yā chi nguɛ́ɛ́ ꞌiiví tī ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
6 Chuū cuenta chi caⁿꞌa Jesús ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ nguɛ́ɛ́ tuumicadíínuuⁿ yā dɛꞌɛ̄ chí caⁿꞌā Jesús miiⁿ.
Jesús chi nꞌdai ca pastor yā
7 Nguɛɛcúndíí ntuūⁿ Jesús ní ngaⁿꞌa yā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ, cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: ꞌÚú tanꞌdúúcā cheendi cheēⁿ naachi choꞌō ꞌiiti cuūchī. 8 Tanducuéⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ndaá yā vmnaaⁿ yeⁿꞌē ꞌúú, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní duucu yā ní diduucúū ntúuⁿ yā. Caati nguɛ́ɛ́ chꞌiindiveéⁿ yā ꞌiiti cuūchī miiⁿ yeⁿꞌé yā. 9 ꞌÚú tanꞌdúúcā cheendi cheēⁿ ꞌúú. Duꞌú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí indaā caavā yeⁿꞌé, ninguaⁿꞌai yā. Ní canꞌdáa yā. Ní nndaa ntuúⁿ yā. Ní ndaacá yā chi cheꞌé yā.
10 Duucú mííⁿ taachi ndaa sa miiⁿ, iduucu sa. Ní nꞌgiiⁿꞌnuⁿ sa ní nadiꞌtuuvi sa. ꞌÚú nindāa chí caꞌá vida níícú caꞌá vida chi yeenú taavi yā. 11 ꞌÚú ꞌiivi ꞌiiti cuūchī chi nꞌdai taaví. ꞌIiví ꞌiiti cuūchī chi nꞌdai taaví yā, ngaꞌá yā vida yeⁿꞌe maáⁿ yā caavā ꞌiiti. 12 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí canee naáⁿ ꞌiiti cuūchī chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌé yā ꞌiiti ní nguɛ́ɛ́ ꞌiiví tī ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Taachí ináaⁿ yā yááⁿyāaⁿ ngaātáa chi cuchií tī ní cuꞌnéeⁿ yā ꞌiiti cuūchī ní ngeⁿꞌe yā ngéénu yā. Ní yááⁿyāaⁿ ngaātáa cúchií tī miiⁿ ní cutaꞌá tī ꞌiiti cuūchī ní ꞌiiti cuūchī miiⁿ idiiꞌyáa tī ngii ní ngéénu tī. 13 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā ꞌiiti ngéénu yā caati nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌé yā ꞌiiti. Ní nguɛ́ɛ́ idiíⁿ yā cuidado ꞌiiti cuūchī.
14 ꞌÚú ꞌiivi nꞌdai taavi ꞌiiti cuūchī. Ní canúnaáⁿ ꞌiiti cuūchī yeⁿꞌé. Ní ꞌiiti cuūchī yeⁿꞌé ní canúnaáⁿ tī ꞌúú. 15 Tanꞌdúúcā chi Chiidá inꞌdiichí yā ꞌúú, ꞌtíícā ꞌúú inꞌdiichí Chiidá. Ní ngaꞌá vida yeⁿꞌé cucaava ꞌiiti cuūchī. 16 Vɛ́ɛ́ ntúūⁿ ta nꞌduuvi ꞌiiti cuūchī yeⁿꞌé chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē cheēndī chéeⁿ ꞌcūū ꞌiiti. ꞌIiti miiⁿ ntúūⁿ ní cánéé chí candɛɛ́ ꞌiiti. Ní ꞌcaandiveéⁿ tī chí caāⁿꞌmáⁿ níícú ꞌáámá cheēⁿ nduuví tī ní ꞌáámá nūuⁿ ꞌííví ꞌiiti.
17 Caavā chiiⁿ chí neⁿꞌe Chiidá ꞌúú caati ꞌúú caꞌá vida yeⁿꞌe maáⁿ chi ní nanguɛɛcundíí ntuúⁿ cutaꞌá. 18 Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌúú naati ꞌúú caꞌá vida yeⁿꞌe maáⁿ. Cuuví diíⁿ cuꞌneéⁿ vida yeⁿꞌé ní cuuví diíⁿ cutaꞌá. Chuū mandamiento chi diíⁿ chi ngaⁿꞌā Chiidá.
19 Chꞌííndi ntúūⁿ vaadī ꞌcaaꞌva nguaaⁿ náⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ cáávā nduudú ꞌcūū. 20 Nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel caⁿꞌa yā chuū: Canée yā ndúúcū yááⁿnꞌguiinūuⁿ ní nguɛɛ nndɛɛ́ yā vaanicadiinúúⁿ yeⁿꞌé yā. ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí nꞌgiindiveéⁿ nī yeⁿꞌe yā?
21 Tá nꞌduuví yā ní ngaⁿꞌa yā: Ndúúdú ꞌcāā ní nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi canéé ndúúcū yááⁿnꞌguiinūuⁿ. ¿ꞌÁá cúúví nánꞌguaaⁿ yááⁿnꞌguiinūuⁿ nduutinaáⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngueenáāⁿ?
ꞌIiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ ꞌcuúⁿ yā Jesús
22 Chꞌiindī ꞌvíícú yeⁿꞌē dedicación na yáāⁿ Jerusalén tiempo chi ꞌiichɛɛ. 23 Níícú Jesús cachiicá yā chɛɛti yaācū templo na corredor chi nguuvi Salomón. 24 ꞌIicu saⁿꞌa Israel sꞌeeⁿ ní cheⁿꞌe sa nduuvidaama sa nanáaⁿ yā ní caⁿꞌa sa chii sa Jesús: ¿Tií cuaⁿꞌā castaⁿꞌā di chídɛɛvɛ yeⁿꞌe ꞌnū? Ndúúti chi dii chi Cristo miiⁿ, caaⁿꞌmaⁿ cuaacú dí cuuvi dí núsꞌuū.
25 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa Jesús yeⁿꞌē sa: ꞌĀā ngií ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ iꞌteenu nī. Ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ ndúúcū chi dúúchī Chiidá, chuū ngaⁿꞌā nduudu cuaacu yeⁿꞌé. 26 Ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu nī caati nguɛ́ɛ́ ꞌiiti cuūchī yeⁿꞌé ndísꞌtiī, tanꞌduucā ꞌāā ngaⁿꞌá. 27 ꞌIiti cuūchī yeⁿꞌé nꞌgiindiveéⁿ tī nduūdū yeⁿꞌé ní ꞌúú inꞌdiichí ntúuⁿ ꞌiitī. Ní ꞌiitī miiⁿ canꞌdaa tī ꞌúú. 28 ꞌÚú ní ngaꞌá vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ yeⁿꞌé tī ní nguɛ́ɛ́ ꞌcūūvi ti. Ni mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuví cutaꞌá yā ꞌiiti sꞌeeⁿ taachí ꞌāā canéé taꞌá. 29 Chiidá chi tée yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌúú vmnaáⁿ yā yeⁿꞌē nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuví cutaꞌá yā taachi ꞌāā canéé taꞌā Chiidá. 30 ꞌÚú ndúúcū Chiidá ꞌáámá núúⁿ ꞌnū.
31 Tuuꞌmi ní staꞌā ntúūⁿ saⁿꞌa Israel sꞌeeⁿ túūu chi neⁿꞌe caꞌa sa Jesús. 32 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa Jesús ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Nééné nꞌdeēe nꞌdaacā ntiiⁿnyuⁿ chí nꞌgiⁿꞌi yeⁿꞌē Chiidá. ¿Chɛ́ɛ́ ntiiⁿnyuⁿ chi nguɛ́ɛ́ innéé yiinú ndísꞌtiī chi ngiituú nī ꞌúú?
33 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā saⁿꞌa Israel sꞌeeⁿ ní ngaⁿꞌā sa ngii sá Jesús: Nguɛ́ɛ́ caavā ntiiⁿnyuⁿ nꞌdaacā chi ngiituú ꞌnū dii naati cáávā chi ngaⁿꞌā di chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā, ní caati dii chí saⁿꞌā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ní diiⁿ di chi Dendyuūs dii.
34 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa Jesús yeⁿꞌē sa: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ cánéé nguūⁿ na ley ꞌtíícā: ꞌÚú ningaⁿꞌá chi ndyuūs sꞌeeⁿ ndísꞌtiī? 35 Ndúúti chí ngaⁿꞌá yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní ndyuús sꞌeeⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi staꞌá yā nduudu yeⁿꞌe Dendyuūs níícú naachi cánéé nguūⁿ canéé chí cuuvi cuaacu. 36 Chiidá indɛɛvɛ nuúⁿ yā ꞌúú ní dichoꞌó yā ꞌúú iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. ¿ꞌÁá ndísꞌtiī ní ngaⁿꞌa nī chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā yeⁿꞌé chi ꞌúú nduuvidaamá ndúúcū Dendyuūs caati caⁿꞌá chi ꞌúú Daiya Dendyuūs ꞌúú? 37 Nduuti chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌē Chiidá, nguɛ́ɛ́ cuꞌtéénu di ꞌúú. 38 Naati ndúútī chi diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ miiⁿ ꞌáárá chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu di ꞌúú, cuꞌtéénu di na ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ. ꞌIicu cuuvi deenu di ní cuꞌtéénu di chi Chiidá canee nduucú níícú ꞌúú ní canéé ndúúcū Chiidá.
39 Ní neⁿꞌe ntuuⁿ sa cutaꞌa sa Jesús, naati Jesús miiⁿ ní nanꞌdáa yā na taꞌa sa sꞌuuⁿ.
40 Níícú nguɛɛcúndii yā taama lado yeⁿꞌē yíícú Jordán na yáⁿꞌāa miiⁿ naachi vmnááⁿ vmnaaⁿ nachɛɛdinúuⁿnīⁿ Juan. Níícú canée yā miiⁿ. 41 Níícú nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndaá yā nanáaⁿ yā, ní ngaⁿꞌá yā: Nduudu cuaacu tii Juan miiⁿ ní ꞌáámá señal nguɛ́ɛ́ diiⁿ sa naati tanducuéⁿꞌē chi caⁿꞌā Juan yeⁿꞌé yā, chuū nduudu cuaacu.
42 Níícú nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní chiꞌtéénu yā Jesús na yáⁿꞌāa miiⁿ.