Rucúdzuꞌë didzaꞌ Jesús ca naca quégacabiꞌ chibiꞌ biꞌi nigula raꞌbandoꞌ
25
Gunnë́ꞌ caꞌ Jesús:
―Ca gaca quégaca nupa ilaꞌyaza ga rinná bëꞌë Dios yehuaꞌ yubá naca ca guca quégacabiꞌ chibiꞌ biꞌi nigula raꞌbandoꞌ.
Gulaꞌzíꞌibiꞌ le nuáꞌgaca guíꞌ quégacabiꞌ,
ateꞌ bilaꞌrúajbiꞌ tsöjtságagacabiꞌ bönniꞌ utsaga nëꞌë.
2 Gáyuꞌbiꞌ nácagacabiꞌ biꞌi bitiꞌ taꞌyéajniꞌibiꞌ ateꞌ iaꞌgáyuꞌbiꞌ nasínaꞌgacabiꞌ.
3 Yuguꞌ biꞌi nigula bitiꞌ taꞌyéajniꞌibiꞌ naꞌ gulaꞌzíꞌibiꞌ le nuáꞌgaca guíꞌ quégacabiꞌ pero bitiꞌ guluáꞌabiꞌ iaꞌlatiꞌ za régui.
4 Yuguꞌ biꞌi sinaꞌ naꞌ guluáꞌabiꞌ za régui lu bö́gaꞌdoꞌ quégacabiꞌ len le nuáꞌgaca guíꞌ quégacabiꞌ.
5 Tuꞌ gudzenëꞌ bönniꞌ utsaga nëꞌë,
gudödi yëla lógacabiꞌ,
en gulásitëbiꞌ.
6 Cateꞌ bidxín idú guluhuëla,
biyö́n chiꞌi nu rinnë́ zidzaj,
rnna:
“¡Chizë́ꞌë bönniꞌ utsaga nëꞌë!
¡Guliꞌrúaj tsöjtságaliꞌ-nëꞌ!”
7 Níꞌirö gulaꞌyásabiꞌ yúguꞌtëbiꞌ biꞌi nigula naꞌ,
ateꞌ buluꞌpáꞌabiꞌ le nuáꞌgaca guíꞌ quégacabiꞌ.
8 Guluíꞌibiꞌ didzaꞌ biꞌi bitiꞌ taꞌyéajniꞌibiꞌ naꞌ,
en gulëbiꞌ yuguꞌ biꞌi sinaꞌ naꞌ:
“Guliꞌgunna queë́tuꞌ látiꞌdoꞌ za régui queë́liꞌ tuꞌ tuꞌúlu le nuáꞌgaca guíꞌ queë́tuꞌ ni.”
9 Buluꞌbíꞌibiꞌ didzaꞌ biꞌi sinaꞌ naꞌ,
gulaꞌnnabiꞌ:
“Bitiꞌ gaca,
tuꞌ cabí bi ugáꞌana queë́tuꞌ,
en queë́liꞌ.
Guliꞌtséajtsöcaꞌ ga ridóꞌo za régui,
tsöjö́ꞌuliꞌ queë́liꞌ.”
10 Tsanni niꞌ söjácabiꞌ söjxíꞌgacabiꞌ le,
bidxinëꞌ bönniꞌ utsaga nëꞌë.
Yuguꞌ biꞌi naꞌ nacuáꞌabiꞌ sinaꞌ,
en taꞌbö́zabiꞌ lëꞌ gulaꞌyúꞌulentëbiꞌ lëꞌ ga naꞌ raca laní que utsaga naꞌ,
ateꞌ laꞌ guyáyajtë yuꞌu.
11 Gudödi niꞌ iaꞌzícaꞌröbiꞌ biꞌi nigula raꞌbandoꞌ naꞌ bilaꞌdxinbiꞌ niꞌ,
ateꞌ buluꞌlídzabiꞌ-nëꞌ,
en gulaꞌnnabiꞌ:
“Xan,
Xan,
gusalaj queë́tuꞌ.”
12 Lëꞌ bubiꞌë didzaꞌ,
rnnëꞌ:
“Le nácatë reaꞌ libíꞌiliꞌ,
bitiꞌ nözdaꞌ gazxi libíꞌiliꞌ.”
13 Níꞌirö Jesús gudxëꞌ légaquiëꞌ:
―Buliꞌsubán ládxiꞌliꞌ,
tuꞌ cabí nö́ziliꞌ bizxi dza o bizxi yëla huödaꞌ nedaꞌ,
Bönniꞌ Guljëꞌ Bönachi.
Rucúdzuꞌë didzaꞌ Jesús ca naca que dumí zacaꞌ
14 Gunnë́ꞌ caꞌ Jesús:
―Ca gun Nu naꞌ rinná bëꞌ yehuaꞌ yubá naca ca benëꞌ tu bönniꞌ,
chizóa tsejëꞌ ziꞌtuꞌ.
Bulidzëꞌ yuguꞌ bönniꞌ huen dxin queëꞌ en guluꞌë yuguꞌ le dë queëꞌ lu náꞌagaquiëꞌ.
15 ’Tuëꞌ bönniꞌ huen dxin naꞌ,
guluꞌë gayuꞌ dumí nazacaꞌ lu nëꞌë,
ateꞌ iaꞌtúëꞌ guluꞌë chopa dumí nazacaꞌ lu nëꞌë.
Iaꞌtúëꞌ guluꞌë tu dumí nazacaꞌ lu nëꞌë.
Tu tuëꞌ guluꞌë lu nëꞌë tsca huéaj le ilaꞌzéquiꞌnëꞌ.
Níꞌirö laꞌ guzáꞌatëꞌ ga naca ziꞌtuꞌ.
16 Guyijëꞌ bönniꞌ huen dxin naꞌ guzxiꞌë gayuꞌ dumí nazacaꞌ naꞌ,
en yöjtíljalenëꞌ le iaꞌgayuꞌ dumí nazacaꞌ.
17 Lëscaꞌ caní,
bönniꞌ naꞌ guzxiꞌë chopa dumí naꞌ,
yöjtíljalenëꞌ le iaꞌchopa caꞌ.
18 Bönniꞌ naꞌ guzxiꞌë tu dumí guyijëꞌ,
en yöjchö́ꞌönëꞌ lu yu,
ateꞌ bucáchëꞌë dumí queëꞌ xanëꞌ lu yu niꞌ.
19 ’Cateꞌ chigudzé,
budxinëꞌ xángaquiëꞌ bönniꞌ huen dxin naꞌ,
ateꞌ bucáꞌanalenëꞌ légaquiëꞌ tsahuiꞌ.
20 Ga gusí lo bidxintëꞌ bönniꞌ naꞌ guzxiꞌë gayuꞌ dumí nazacaꞌ naꞌ,
en sunuꞌë iaꞌgayuꞌ dumí caꞌ,
ateꞌ rëꞌ xanëꞌ:
“Xan,
gayuꞌ dumí gulúꞌu lu naꞌa.
Ni dë iaꞌgayuꞌ dumí caꞌ yöjtíljalenaꞌ le.”
21 Xanëꞌ naꞌ rëꞌ lëꞌ:
“Naca dxiꞌa.
Nacuꞌ huen dxin tsahuiꞌ.
Tsáhuiꞌdoꞌ benuꞌ cateꞌ ni dë lu noꞌo látiꞌdoꞌos.
Naꞌa yénniꞌtërö cuꞌa lu noꞌo.
Guyaza ga zoaꞌ,
udzéjalenuꞌ nedaꞌ.”
22 Gudödi niꞌ bidxinëꞌ caꞌ bönniꞌ huen dxin naꞌ guzxiꞌë chopa dumí nazacaꞌ,
ateꞌ rnnëꞌ:
“Xan,
chopa dumí gulúꞌu lu naꞌa.
Ni dë iaꞌchopa dumí caꞌ yöjtíljalenaꞌ le.”
23 Níꞌirö xanëꞌ naꞌ rëꞌ lëꞌ:
“Naca dxiꞌa.
Nacuꞌ huen dxin tsahuiꞌ.
Tsáhuiꞌdoꞌ benuꞌ cateꞌ ni dë lu noꞌo látiꞌdoꞌos.
Naꞌa,
yénniꞌtërö cuꞌa lu noꞌo.
Guyaza ga zoaꞌ,
udzéjalenuꞌ nedaꞌ.”
24 Níꞌirö cateꞌ bidxinëꞌ bönniꞌ huen dxin naꞌ guzxiꞌë tu dumí nazacaꞌ naꞌ,
rnnëꞌ:
“Xan,
nözdaꞌ nacuꞌ bönniꞌ bizxaj,
tuꞌ rulapuꞌ ga bitiꞌ guzuꞌ,
en rutubuꞌ ga bitiꞌ guchiljuꞌ.
25 Que lë ni naꞌ gúdxidaꞌ liꞌ,
ateꞌ guyijaꞌ,
yöjcáchaꞌa dumí quiuꞌ lu yu.
Ni dë naꞌa le nequi quiuꞌ.”
26 Níꞌirö bubiꞌë didzaꞌ xanëꞌ,
en rëꞌ lëꞌ:
“Nacuꞌ huen dxin bitiꞌ naca tsahuiꞌ,
en xöhuëdi.
Nöz quézinuꞌ rulapaꞌ ga bitiꞌ guzaꞌ,
en rutubaꞌ ga bitiꞌ guchiljaꞌ.
27 Que lë ni naꞌ,
gácarö dxiꞌa quiuꞌ laꞌtuꞌ bunödzjuꞌ dumí quiaꞌ lu náꞌagaquiëꞌ bönniꞌ uluꞌgunëꞌ le dxin,
ilaꞌguíljalenëꞌ le iaꞌlatiꞌ,
para cateꞌ huödaꞌ nedaꞌ,
uziꞌa le nequi quiaꞌ len icja caꞌ.”
28 Níꞌirö xanëꞌ naꞌ gudxëꞌ nupa nacuáꞌ niꞌ:
“Guliꞌcúa dumí naꞌ dë lu nëꞌë bönniꞌ ni,
en guliꞌcúꞌu le lu nëꞌë bönniꞌ naꞌ dë queëꞌ chi dumí.”
29 Nútiꞌtës nu rugún tsahuiꞌ dxin le dë queëꞌ,
zoa nu unödzaj queëꞌ iaꞌlatiꞌ,
ateꞌ gátaꞌdaꞌ queëꞌ,
pero nu naꞌ bitiꞌ rugún tsahuiꞌ dxin le dë lu nëꞌe,
laꞌs dui le dë queëꞌ idúa.
30 Naꞌa,
bönniꞌ huen dxin bitiꞌ naca tsahuiꞌ ni,
guliꞌtsöjchúꞌuna-nëꞌ níꞌilö ga naca chul-la.
Niꞌ cödxi yéchëꞌë,
en gagu zxea láyëꞌë.
Cristo uchiꞌa usörö́ëꞌ quégaca bönachi
31 Gunnë́ꞌ caꞌ Jesús:
―Cateꞌ niꞌ huödaꞌ nedaꞌ,
Bönniꞌ Guljëꞌ Bönachi,
idinná bëꞌa,
ateꞌ dzágagaquiëꞌ nedaꞌ yúguꞌtë gubáz láꞌayi quiaꞌ,
níꞌirö cöꞌa lataj tsahuiꞌ quiaꞌ,
ga naꞌ uchiꞌa usörö́aꞌ quégaca bönachi.
32 Uluꞌdubi dërö lahuaꞌ nedaꞌ bönachi yödzölió ni,
ateꞌ ucuꞌa léguequi tsöláꞌa huéaj ca runëꞌ bönniꞌ uyú böꞌcuꞌ zxilaꞌ,
rucuꞌë-baꞌ tsöláꞌa huéajbaꞌ yuguꞌ chivo,
en yuguꞌ böꞌcuꞌ zxilaꞌ.
33 Yuguꞌ böꞌcuꞌ zxilaꞌ naꞌ ucuꞌë-baꞌ cuita lëꞌë ibëla,
ateꞌ yuguꞌ chivo naꞌ ucuꞌë-baꞌ cuita lëꞌë yö́göla.
34 Níꞌirö,
nedaꞌ,
bönniꞌ unná bëꞌ,
guíaꞌ nupa nacuáꞌ cuita lëꞌa ibëla,
inníaꞌ:
“Guliꞌdá ga zoaꞌ,
libíꞌiliꞌ bubéajëꞌ Xuzaꞌ libíꞌiliꞌ quez queëꞌ.
Nequi queë́liꞌ lataj ga naꞌ rinná bëꞌë,
lë naꞌ bupë́ꞌë queë́liꞌ dza niꞌte cateꞌ niꞌ benëꞌ yödzölió.
35 Caní nequi queë́liꞌ tuꞌ gudunaꞌ,
ateꞌ bénnaliꞌ le gudahuaꞌ.
Gubidxaꞌ nisa,
ateꞌ bénnaliꞌ le guꞌa.
Gucaꞌ ca tu bönniꞌ ridá ziꞌtuꞌ,
ateꞌ gulúꞌuliꞌ nedaꞌ lídxiliꞌ.
36 Biyadzaj le gácuaꞌ,
ateꞌ bugáculiꞌ nedaꞌ le ráculiꞌ.
Güíꞌidaꞌ,
ateꞌ buduyúliꞌ nedaꞌ.
Guyuꞌa lidxi guíë,
ateꞌ buduyúliꞌ nedaꞌ.”
37 Níꞌirö uluꞌbiꞌë didzaꞌ bönniꞌ tsahuiꞌ naꞌ,
ilë́ꞌ nedaꞌ:
“Xan,
¿bátaxi biléꞌetuꞌ Liꞌ gudunuꞌ,
ateꞌ bugágutuꞌ Liꞌ?
¿Bátaxi gubidxuꞌ,
ateꞌ bénnatuꞌ le guꞌu?
38 ¿Bátaxi biléꞌetuꞌ Liꞌ gudóꞌ ziꞌtuꞌ,
ateꞌ gulúꞌutuꞌ Liꞌ lídxituꞌ?
¿Bátaxi biyadzaj le gacuꞌ,
ateꞌ bugácutuꞌ Liꞌ le rácutuꞌ?
39 ¿Bátaxi biléꞌetuꞌ Liꞌ güíꞌinuꞌ,
o guyúꞌu lidxi guíë,
ateꞌ buduyútuꞌ Liꞌ?”
40 Ubiꞌa didzaꞌ nedaꞌ,
bönniꞌ unná bëꞌ,
ateꞌ guíaꞌ légaquiëꞌ:
“Le nácatë reaꞌ libíꞌiliꞌ,
tuꞌ benliꞌ caní queëꞌ nu bönniꞌ bö́chaꞌadoꞌ ni,
sal-laꞌ náquiëꞌ bönniꞌ cáꞌasö,
quiaꞌ nedaꞌ caz benliꞌ caꞌ.”
41 ’Níꞌirö guíaꞌ nupa nacuáꞌ cuita lëꞌa yö́göla,
inníaꞌ:
“Guliꞌcuíta ga zoaꞌ,
libíꞌiliꞌ naꞌ nabágaꞌliꞌ xíguiaꞌ,
tsöjtsázaliꞌ lu guíꞌ naꞌ bitiꞌ ulu,
lë naꞌ bupë́ꞌë Dios niꞌa que tuꞌ xihuiꞌ,
en quéguequi gubáz dáꞌgaca le.
42 Caní gaca queë́liꞌ tuꞌ gudunaꞌ,
ateꞌ bitiꞌ bénnaliꞌ le gahuaꞌ.
Gubidxaꞌ nisa,
ateꞌ bitiꞌ bénnaliꞌ le guíꞌjaꞌ.
43 Gucaꞌ ca bönniꞌ ridë́ꞌ ziꞌtuꞌ,
ateꞌ bitiꞌ gulúꞌuliꞌ nedaꞌ lídxiliꞌ.
Biyadzaj le gácuaꞌ,
ateꞌ bitiꞌ bugáculiꞌ nedaꞌ le ráculiꞌ.
Güíꞌidaꞌ,
encaꞌ guyuꞌa lidxi guíë,
ateꞌ bitiꞌ buduyúliꞌ nedaꞌ.”
44 Níꞌirö ilaꞌnná caꞌ nupa naꞌ,
ilë́ nedaꞌ:
“Xan,
¿bátaxi biléꞌetuꞌ Liꞌ gudunuꞌ,
o gubidxuꞌ,
o gucuꞌ ca bönniꞌ ridë́ꞌ ziꞌtuꞌ,
o biyadzaj le gacuꞌ,
o güíꞌinuꞌ,
o guyúꞌu lidxi guíë,
ateꞌ bitiꞌ gúcalentuꞌ Liꞌ?”
45 Níꞌirö ubiꞌa didzaꞌ nedaꞌ,
bönniꞌ unná bëꞌ,
guíaꞌ légaquiëꞌ:
“Le nácatë reaꞌ libíꞌiliꞌ,
tuꞌ cabí bi benliꞌ que tu nu nutsaꞌ ladaj nupa nacuáꞌ ni,
sal-laꞌ naca cáꞌasö nu naꞌ,
bitiꞌ bi benliꞌ quiaꞌ nedaꞌ.”
46 Níꞌirö bönachi tuáꞌ döꞌ naꞌ laꞌ tsöjtsázagacatë ga niꞌ ilaꞌguíꞌi ilaꞌzácaꞌticaꞌsö,
pero bönachi tsahuiꞌ niꞌ gataꞌ yöl-laꞌ naꞌbán idú quéguequi.