Yáāⁿ Babilonia ntuūvīi
18
Ní cuayiivi miiⁿ ní nꞌdiichí táámá ángel chi ngiicá yā yeⁿꞌe na vaꞌai chɛɛti nguuvi ní vɛ́ɛ́ poder chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌé yā. Ní yáⁿꞌāa miiⁿ canéé dɛɛvɛ ndúúcū dɛɛvɛ yeⁿꞌe ángel miiⁿ. 2 Ní ꞌcai yiicú yā ní caⁿꞌa yā: Yáāⁿ chi chꞌɛɛtɛ nituūvīi, yáāⁿ Babilonia chi chꞌɛɛtɛ ní nítuūvīi. Ní maaⁿ ní chꞌɛɛtinee espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌgiinūuⁿ ndúúcū espíritus chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā. Ní nꞌdeee nꞌdáí ꞌyaada chi vaatíī snée tī yáāⁿ miiⁿ, ꞌyaada chi ní nguɛ́ɛ́ ꞌiinéé yiinú yā ꞌiiti. 3 Caati nꞌdaataa miiⁿ chi yáāⁿ Babilonia miiⁿ ní caꞌa tá vino chi vaadī taaⁿ yeⁿꞌe tá nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní cuꞌú yā vino miiⁿ chííⁿ chi yeⁿꞌe chi dinuuⁿndi tá. Ní reyes yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū cueⁿꞌé yā na yáāⁿ miiⁿ ní dinuuⁿndí yā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū diíⁿ yā negocios chi ꞌcuiica yā cucáávā poder yeⁿꞌe vaadī ꞌcuiica yeⁿꞌe tá.
4 Tuuꞌmi ní chꞌiindiveéⁿ táámá nduudu yeⁿꞌe vaꞌai chɛɛti nguuvi chi ngaⁿꞌa ꞌtúúcā: Ndísꞌtiī, ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé, nanꞌdaa nī yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ caati nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī nuuⁿndi ndúúcū tá. Ní nguɛ́ɛ́ cutaꞌá nī yeⁿꞌe vaadī yáꞌāī yeⁿꞌe tá. 5 Tí núúⁿndí yeⁿꞌe tá nꞌdeee nꞌdáí chi ndaā ndii na vaꞌai chɛɛti nguuvi. Ní Ndyuūs ninꞌgaacu yā yeⁿꞌe chi diiⁿ tá chí nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā. 6 Ní ndísꞌtiī diíⁿ nī ndúúcū tá tanꞌdúúcā chi diiⁿ tá nduucú nī. Ní caꞌá nī táⁿꞌā miiⁿ ꞌuūvī vueltas yeⁿꞌe chí tee tá ndísꞌtiī. Ní didiitú nī ndúúcū vino yeⁿꞌe taza yeⁿꞌe tá ndúúcū vino chi ꞌuūvī veces ditiinúú yeⁿꞌe chi tee tá ndísꞌtiī. 7 Ní diíⁿ nī chi ꞌcueenu taavi tá cuuvi ní cuuvi yáꞌai yeⁿꞌe tá nꞌdeee cá tanꞌdúúcā chi maaⁿ tá dichꞌɛɛtɛ maaⁿ ta táⁿꞌā ndúúcū chi vɛ́ɛ́ cá chi staꞌa tá cáávā maaⁿ tá. Ní ꞌtíícā nacadiinuuⁿ tá maaⁿ tá na staava yeⁿꞌe tá. ꞌMuuⁿ caneé ní ꞌúú vɛɛ́ tanꞌdúúcā ꞌaama reina vɛɛ́ yā. Nguɛ́ɛ́ nꞌdaata nguáꞌāa ꞌúú. Ní nguɛɛ ꞌcueenú cuuvi. 8 Ní yáāⁿ Babilonia, cáávā chi diiⁿ tá ꞌtúúcā, nꞌdeee nꞌdáí vaadī yáꞌāī ní ndaā vmnaaⁿ yeⁿꞌe tá na ꞌáámá nguuvi nūuⁿ, chííⁿ chi cuuvi yáꞌai yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní ꞌcuūvi yā ní chɛɛ̄cu yā chi yaꞌai yā. Ní cuiicu yā ní cuūcu ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndúúcū nguuchi yáⁿꞌā ti Señor Ndyuūs miiⁿ ní vɛ́ɛ́ poder yeⁿꞌé yā chi chꞌɛɛtɛ taavi ca ní ngaⁿꞌá yā chi condenado yā.
9 Ní reyes yeⁿꞌe yáⁿꞌāa ꞌcúū chi cueⁿꞌé yā ndúúcu tá ní dinuuⁿndí yā ndúúcu tá, ní nꞌdeee nꞌdáí vɛ́ɛ́ yeⁿꞌé yā ti diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi diiⁿ tá. Reyes miiⁿ cuɛ́ɛ́cú yā ní yuudu nꞌdáí cuɛɛcú yā taachi snaaⁿ yā táⁿꞌā miiⁿ chi cuūcu tá ní snaaⁿ yā ꞌyaaⁿꞌmiⁿ yeⁿꞌē tá. 10 Ní ꞌvaꞌá yā yeⁿꞌē tá cáávā castigo yeⁿꞌe tá ní cuééndii yā yaⁿꞌai yeⁿꞌe tá ní caaⁿꞌmáⁿ yā: Dɛꞌɛ chúúcā yaꞌáí díí, dɛꞌɛ chúúca yaꞌáí díí nꞌdaataá chi yáāⁿ Babilonia chi chꞌɛɛtɛ chi vɛ́ɛ́ poder chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌē, ti chɛɛti ꞌáámá minííⁿyúⁿ nūuⁿ ndaā castigo yeⁿꞌe di.
11 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā negocio na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū cuɛɛcú yā ní yuudu nꞌdáí cuɛɛcú yā cáávā yáāⁿ Babilonia miiⁿ. Ní yaꞌai yā cáávā yáāⁿ miiⁿ ti nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuuvi cuái yā yeⁿꞌe mercancía chi ndɛɛ yā. 12 Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cuaí yā yeⁿꞌe chi ndɛɛ yā chi ꞌdííⁿnguāaⁿ ndúúcū ꞌdííⁿnguɛ̄ɛ, ndúúcū tuūu chi yaⁿꞌai chííꞌvɛ̄, ndúúcū perlas ndúúcū tiīnūuⁿ nꞌdai ca chi nguuvi lino, ndúúcū tiīnūuⁿ seda, ndúúcū tiīnūuⁿ nꞌdai ca chi cuáꞌā ndúúcū tíínūuⁿ nꞌdai ca chi morado, ndúúcū tanducuéⁿꞌē clase yeⁿꞌe yáⁿꞌá chi yuūdū ngééⁿ, ndúúcū cosas yeⁿꞌe marfil, ndúúcū nducuéⁿꞌē cosas yeⁿꞌe yáⁿꞌá chi yaⁿꞌai chííꞌvɛ̄ ndúúcū cūū cuááⁿ, ndúúcū cūū, ndúúcū tuūu mármol, 13 ndúúcū canela, ndúúcū especias chi yuudu ngééⁿ, ndúúcū cúⁿꞌúyaa, ndúúcū ungüento chi nguuvi mirra ndúúcū perfumes chi dɛɛvɛ ngééⁿ, ndúúcū vino, ndúúcū aceite, ndúúcū harina fino, ndúúcū trigo. Ní ndɛɛ́ yā ntúūⁿ ꞌiiti sꞌeeⁿ yeⁿꞌe carga ndúúcū ꞌiiti cuūchī sꞌeeⁿ, ndúúcū ꞌyuūdūu sꞌeeⁿ, ndúúcū carros, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi esclavos. 14 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi diíⁿ yā negocios miiⁿ ngaⁿꞌá yā yeⁿꞌe yáāⁿ chꞌɛɛtɛ miiⁿ: Tanducuéⁿꞌē cosas yeⁿꞌe chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā nꞌdai chi neⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ ꞌāā ntɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́. Ní nducuéⁿꞌē chi vaadī ꞌcuiica ndúúcū cosas chi nꞌdai taavi yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ ꞌāā ntɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́. Ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ cuuví nndaāca yā tanducuéⁿꞌē denduꞌū yeⁿꞌē.
15 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā negocios ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ chꞌɛɛtɛ miiⁿ, chííⁿ chi diiⁿ chi ꞌcuiicá yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cuɛɛtindíí yaⁿꞌáí yā ti ꞌvaꞌa yā yeⁿꞌe castigo yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ. Ní cuɛɛcú yā ní yuudu nꞌdai ꞌcuai yā. 16 Ní ngaⁿꞌa yā: Dɛꞌɛ chúúcā yaꞌai yeⁿꞌe yáāⁿ Babilonia chꞌɛɛtɛ ti tanꞌdúúcā ꞌáámá nꞌdaataá chi vɛ́ɛ́ vestido yeⁿꞌe tiinūuⁿ lino chi yaⁿꞌai chííꞌvɛ̄ ndúúcū tíínūuⁿ chi cuáꞌā ndúúcū morado. Ní vɛ́ɛ́ adorno yeⁿꞌe tá chi ꞌdííⁿnguāaⁿ ndúúcū tuūu chi yaⁿꞌai chííꞌvɛ̄ ndúúcū perlas. 17 Ní chɛɛti ꞌáámá hora nūuⁿ tanducuéⁿꞌē vaadī ꞌcuiica yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ ní chꞌiinu. Ní nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ capitanes chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe barcos ti diíⁿ yā negocios cucáávā barcos yeⁿꞌe yā ní ndúúcū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caⁿꞌá yā na barcos, ndúúcū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe barcos, nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní chɛɛtíndii yaⁿꞌai yā. 18 Ní taachi nꞌdiichí yā ꞌyaaⁿꞌmiⁿ yeⁿꞌe nguuchi yaⁿꞌā yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ ꞌcai yiicú yā: ¿Chɛɛ táámá yáāⁿ tanꞌdúúcā yáaⁿ ꞌcūū?
19 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní sꞌneéⁿ yā iyaācá vmnaaⁿ tiíⁿ yā ní chɛɛcú yā. Ní yuudu nꞌdai chɛɛcú yā. Ní ꞌcaí yā: Dɛꞌɛ̄ chúúcā yaꞌai, dɛꞌɛ̄ chúúcā yaꞌai yeⁿꞌe yáāⁿ chꞌɛɛtɛ miiⁿ. Ní nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ barco yeⁿꞌe yā vmnaaⁿ nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā ní ꞌcuííca yā cáávā vaadī ꞌcuiica yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ, chɛɛti ꞌáámá hora nūuⁿ chꞌiinu yáāⁿ chꞌɛɛtɛ miiⁿ ndúúcū chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌē.
20 Naati ndísꞌtiī chi canéé na vaꞌai chɛɛti nguuvi ndúúcū ndísꞌtiī chí apóstoles, ndúúcū ndísꞌtiī chi ngaⁿꞌa nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs ní ndúúcū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yeⁿꞌé Ndyuūs, nducyáácá nī yeenú nī yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ ti Ndyuūs caⁿꞌa yā chi condenado yáāⁿ miiⁿ. Ní Ndyuūs diíⁿ yā justicia yeⁿꞌe ndísꞌtiī.
21 Tuuꞌmi ní ángel chi neené ditiinú yā staꞌá yā ꞌáámá tuūu chꞌɛɛtɛ chi tanꞌdúúcā ꞌáámá tuūu chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌe molino. Ní canuúⁿ yā tuūu miiⁿ na nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā ní ngaⁿꞌá yā. ꞌTíícā: Ní diitu dituuví yā yáāⁿ Babilonia chi yáāⁿ chꞌɛɛtɛ miiⁿ ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ cuuvi nꞌdiichí yā yáāⁿ miiⁿ. 22 Ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ nꞌgiindiveeⁿ yā na yúúní yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ música yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diꞌcuɛɛcú yā arpas, ndúúcū música yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ músicos, ndúúcū música yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtiiví yā flautas, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diꞌcuɛɛcú yā trompetas. Ní nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi idiiⁿ ntiiⁿnyuⁿ na yáāⁿ miiⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ nꞌgiindiveéⁿ yā chi ꞌcuɛɛcu tuūu yeⁿꞌe molino na yáāⁿ miiⁿ. 23 ꞌĀā ntɛ́ɛ́ nꞌdiichí yā chidɛɛvɛ yeⁿꞌe lámparas yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ. ꞌĀā ntɛ́ɛ́ nꞌgiindiveéⁿ yā ruido yeⁿꞌe ꞌviicú chi diiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌgiindivaacú yā. ꞌÁárá chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ ní diíⁿ yā negocios ní chꞌɛɛtɛ nꞌdai ca poder yeⁿꞌé yā nguɛ́ɛ́ ti tanáⁿꞌa yā yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū, ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ ní chinncheꞌéí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe tanáⁿꞌā naciones ndúúcū denduꞌū yeⁿꞌe vaadī ngaatu chi diíⁿ yā.
24 Ní na yáāⁿ chꞌɛɛtɛ miiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ nndaāca yā yuūuⁿ yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌá yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs ndúúcū yuūuⁿ yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí yeⁿꞌé Ndyuūs ndúúcū yuūuⁿ yeⁿꞌe nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū chi chꞌīi yā.