25
Ọo ya bụ, o be l'awha kwe Zedekaya awha tete, ọ watarụ ọbu eze, l'abalị iri l'ọnwa iri; eze ndu Bábyilọnu, bụ Nebukadineza chịta ikpoto ndu ojọgu iya whẹ byatashia Jerúsalẹmu. Whẹ je akwaa okpu l'azụ mkpụkpu ono, gvuwhee ya ịga-ọgu mgburumgburu. 2 Whẹ yechia mkpụkpu ono jeye l'awha kwe eze bụ Zedekaya awha iri lẹ nnanụ. 3 L'abalị tete l'ọnwa ẹno bẹ mkpẹgu, l'eme nụ bya akabaa njọ lẹ mkpụkpu ono, nke ọwhu ndu bu l'alị ono l'enwehee nri, whẹ l'e-ri. 4 E tsufua mgbodo mkpụkpu ono, o be l'ẹnyashi iya, ndu ojọgu mkpụkpu ono l'owhu tsukahu gbalashịa. Ẹka whẹ shi gbalashịa bụ l'ọnuzo ono, dụ lẹ mgbakụ mgbodo labọ ono, dụ lẹ mgboro mgbabu eze. Nteke ono bẹ ndu ojọgu ndu Bábyilọnu yebutaru mkpụkpu ono mgburumgburu. Whẹ wụa ụzo nsụda Araba. 5 Ndu ojọgu Bábyilọnu chịpyabe eze bụ Zedekaya je egude iya lẹ barịkiti alị, dụ lẹ Jériko. Ndu ojọgu Zedekaya ono buhaa ya tsukashihu. 6 Whẹ gude Zedekaya kpụ-kfu iya eze ndu Bábyilọnu lẹ mkpụkpu Ribula, a nọdu l'ẹka ono nmaa ya ikpe. 7 Whẹ nọdu l'iwhu iya gbushia ụnwu iya, bya aswọshia Zedekaya akpụru ẹnya, gude gwọgirigwo ope tụa ya mkpọro kpụru iya lashia Bábyilọnu.Aala Jerúsalẹmu mẹe eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha l'iyi
8 Ọ bya ebe g'ọnwa ise l'awha dụ l'abalị ẹsaa l'awha kwe Nebukadineza awha iri lẹ tete, ọ watarụ ọbu eze ndu Bábyilọnu, onye l'eeku Nebuzaradanu, bụ onye ishi ndu ojọgu, l'eche Nebukadineza nche, mbụ onye ozhi eze ndu Bábyilọnu ono jeshia Jerúsalẹmu. 9 O je atọru ọku ye l'eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, mẹe l'ibe-eze, mẹe l'ụlo, dụkota lẹ Jerúsalẹmu; ụlo ndu oke-amadụ b'ọ tọkotaru ọku o dzụkota iya. 10 Ndu ojọgu Bábyilọnu lile ono, onye ishi ndu ojọgu ono, l'eche Nebukadineza nche chị je ẹka ono tsukposhia mgbodo, e gude tụ-wheta Jerúsalẹmu mgburumgburu. 11 Nebuzaradanu, bụ onye ishi ndu ojọgu, l'eche Nebukadineza nche tụko iwhe bụ ndu whuduru lẹ mkpụkpu ono rwukoo lashia alị ndu Bábyilọnu, mbụ-zhia ikpoto ndu ono mẹe ndu gbarụ ọso ndzụ whẹ nọdu l'ẹka eze ndu Bábyilọnu. 12 Onye ishi ndu ojọgu ono bẹ bụ ndu ọwhu kagezhia ọbu ndu ụkpa l'alị ono b'ọ harụ haa, tẹ whẹ letaje mgbabu vayịnu ẹnya mẹe tẹ whẹ jeje ozhi l'ẹgu.
13 Itso ope, dụ l'eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, mẹe ọgba-kperekpere, mẹe abaravuma-mini, e gude ope kpụa, dụ iya nụ bẹ ndu Bábyilọnu gwekotaru ryaaryaa, vuta ope ono lashia alị Bábyilọnu. 14 Whẹ vuta ite, mẹe eze agọ, mẹe iwhe l'apa oghu oryọku, mẹe efere, mbụ-zhia iwhe a kpụru l'ope, l'eegudeje eje ozhi l'eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, 15 mẹe iwhe l'aakpọje isẹnsu ọku, mẹe ochi. Iwhe lile, e mekotaru lẹ mkpọla-ododo mẹe lẹ mkpọla-ọcha bẹ onye ishi ndu ojọgu ono vutakotaru.
16 Ẹrwa ope, lakọtaru l'itso labọ ono, mẹe l'abaravuma-mini ono, mẹe l'ọgba-kperekpere ono, Sólomọnu meshiru ye l'eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha bẹ kpọru gẹ l'aatụ ọnu iya. 17 Itso ono bẹ eli iya dụ nji-ẹka ụkporo l'ẹsaa l'ẹhu l'ẹhu. Ọ bụru ope b'e gude wụa ishi iya. Iwhe ishi itso ono dụ bụ nji-ẹka ẹno lẹ mkpirikpi, bya enwegbaaru iwhe a kparụ akpakpa mẹe ọwhu a kpụru akpụkpu l'ope, dụ-gee g'ọo itorokuma, e yewhetaru iya mgburumgburu gude memashia ya ememashi. Itso nke ẹbo mẹe iwhe ono, a kpageeru ye iya bụ iwhe lanụ yẹle ọwhu.
Aakpụ ndu ishi Juda lẹ ndzụ
18 O noo ya, onye ishi ndu ojọgu ono, l'anọje eche eze nche bya akpụta Seraya, bụ onye ishi ndu l'agbajẹ ẹja nụ Chileke lẹ ndzụ, kpụta Zéfanaya, bụ o-tsota onye ishi ndu l'agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ụmadzu ẹto, l'eche nche l'ọnu eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. 19 O je l'ime mkpụkpu je akpụta onye shi bụru ishi ndu ojọgu mẹe ụmadzu ise, l'agbazhiru eze idzu, bụ ndu ọwhu nọkwadu lẹ mkpụkpu ono, kpụa onye l'ederu onye ishi ndu ojọgu ẹkwo, bụ iya bụ onye l'ana ndu alị ono l'ọrwu ojọgu, mẹe ụkporo madzụ ugbo ẹto, bụ unwoke alị ono, a whụru lẹ mkpụkpu ono. 20 Nebuzaradanu, bụ onye ishi ndu ojọgu, l'eche Nebukadineza nche kpụta whẹ kpụ-kfu eze ndu Bábyilọnu lẹ mkpụkpu Ribula. 21 Ọ bụru lẹ mkpụkpu Ribula ono, dụ l'alị Hámatu bẹ eze ndu Bábyilọnu nọdu gbushia whẹ.
O noo g'e shi kpụa ndu Juda lẹ ndzụ l'alị whẹ laa alị ọdo.
E meru Gédaliya ọ-chị-ọha
22 Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu bya ahọfuta Gédaliya, bụ nwa Ahikamu nwa Shefanu t'ọ bụru ọ-chị-ọha, l'achị ndu ọwhu whuduru nụ l'alị Juda. 23 Nteke ndu bụ ishi ndu ojọgu mẹe ndu nkewhe nụru l'eze ndu Bábyilọnu bẹ meru Gédaliya ọ-chị-ọha, l'achị ndu Juda, whẹ wụ-kfuta Gédaliya lẹ mkpụkpu Mizupa. Ẹwha ndu ishi ndu ojọgu ono bụ: Ishimẹlu nwa Netaniya, mẹe Johananu nwa Kareya, mẹe Seraya nwa Tanuhumetu onye Netofa, mẹe Jazanaya nwa onye Maaka, mẹe ndu nkewhe. 24 Gédaliya bya eribuaru whẹ lẹ ndu nkewhe ono nte gude mee t'obu shihu whẹ ike sụ: “Unu ba atsụshi egvu ndu ishi ndu Bábyilọnu. Unu nọdu l'alị ono jeru eze ndu Bábyilọnu ozhi. E -megee bẹ iwhe l'a-dụru unu lẹ ree.”
25 O rwulewho l'ọnwa ẹsaa l'awha ono, Ishimẹlu nwa Netaniya, bụ nwa Elishama chịta ụmadzu iri jeshia ọgu lẹ mkpụkpu Mizupa je egbua Gédaliya, mẹe ndu Juda, mẹe ndu Bábyilọnu ono, whẹ l'iya nọkota l'ẹka ono. Ishimẹlu ono bẹ shi l'ibe ndu eze. 26 Iwhe ono mee, ndu Juda l'owhu, ndu ukfu lẹ ndu nta je akpaa lẹ ndu ishi ndu ojọgu whẹ gude ntsụ-megvu ndu Bábyilọnu gbarụ lashia alị Íjiputu.
Aakpụfuta Jehoyakinu l'ụlo-mkpọro
27 L'awha kwe Jehoyakinu ono, shi bụru eze ndu Juda ụkporo awha l'awha iri l'ẹsaa, a kpụru iya lẹ ndzụ bẹ Evilu-merodaku watarụ ọbu eze ndu Bábyilọnu. O be g'ọnwa iri l'ẹbo l'awha ono gbarụ ụkporo abalị l'abalị ẹsaa, o meeru Jehoyakinu ono, bụ eze ndu Juda eze-iwhe-ọma kpụfuta iya l'ụlo-mkpọro. 28 O kfuru okfu njima yeru Jehoyakinu, bya edobe iya l'ọnodu, kakọta nke ndu eze ọdo, a kpakọru yẹle whẹ kpụa lẹ ndzụ laa alị Bábyilọnu. 29 Jehoyakinu gbanwe uwe mkpọro iya, bya etsoru rilahaa nri lẹ teburu eze jeye g'ọ nọ-beru. 30 Mbọku fụtaru l'igwe bẹ eze l'anụje Jehoyakinu okpoga, l'oo-gudeje eme mkpa iya jeye g'ọ nọ-beru.